| s | stín, -u m. |
| s | stínat, podst. jm. stínání |
| stínící (kdo nebo co stíní) | |
| stínicí (např. součinitel) | |
| stínidlo stř. | |
| stínit, rozk. stiň | |
| stínítko stř. | |
| stínový |
| Podobné: | |
| n | nastínit, rozk. nastiň |
| o | odstín, -u m. |
| odstínit, rozk. odstiň | |
| t | tizianový [tyciá-] (např. odstín) |
| z | zastínit, rozk. zastiň |
stín, mež, proplé, anepr, mísidlo, mč, tavitel, hluč, lík, včit