svát: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: svát ~ sváta ~ sváti ~ sváto ~ svátu ~ sváty

s	svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)

z	zvát, 1. j. zvu; rozk. zvi, zvěte i zvete; příč. zval; podst. jm. zvaní (někoho); jiné je svát (svanout)

	Podobné:
b	boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
n	Narození Páně (svátek)
	nový; Nový rok (svátek 1. ledna); Nový svět (Amerika); Nový zákon (část bible); Nový Zéland; Nová Guinea [gví-]
p	posvátný
	první; První máj, 1. máj (Svátek práce)
r	rok, -u (ale do roka) m., mn. obyč. léta, let, ale též roky, roků; Nový rok (svátek 1. ledna); Rok české hudby (akce)
s	svatý; kostel sv. Anny apod.; Svatá země (Palestina); Svatý Vít (chrám sv. Víta v Praze); Svatá hora (poutní místo); Svatý hrob; Svatý otec (papež); (svátek) Všech svatých
t	Tří králů, na Tři krále (svátek)
v	vánoční (např. svátky)
	velikonoční (např. svátky); Velikonoční pondělí