Pravidla českého pravopisu

ttít i tnout, viz tnout
ttnout i tít, 1. j. tnu; rozk. tni, tněte; příč. ťal i tnul, ťat i tnut; podst. jm. tnutí i tětí
 Podobné:
cctít, 3. mn. ctí; rozk. cti, ctěte; příč. ctil, ctěn
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
ddštít, 3. mn. dští; příč. dštil
 dysfunkce (např. štítné žlázy)
 dysfunkce ž. (např. štítné žlázy)
gGerlachovský štít
kkřtít, 1. j. křtím, 3. mn. křtí; rozk. křti; příč. křtil, křtěn
lLomnický štít
mmstít (se), 3. mn. mstí (se); rozk. msti (se); příč. mstil (se), mstěn
oobelstít, příč. obelstěn
 odetnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; příč. odťal i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odetnutí i odtětí
 odtít i odetnout, viz odetnout
ppečetítko stř.
 poctít, 3. mn. poctí; rozk. pocti, poctěte; příč. poctil, poctěn
 podetnout i podtít, 1. j. podetnu; rozk. podetni; příč. podťal i podetnul, podťat i podetnut; podst. jm. podetnutí i podtětí
 podtít i podetnout, viz podetnout
 pokřtít, 1. j. pokřtím, 3. mn. pokřtí; rozk. pokřti; příč. pokřtil, pokřtěn
 pomstít, 3. mn. pomstí; rozk. pomsti; příč. pomstil, pomstěn
 potítko stř.
 přelstít, příč. přelstěn
 přetnout i přetít, 1. j. přetnu; rozk. přetni; příč. přeťal i přetnul, přeťat i přetnut; podst. jm. přetnutí i přetětí
 protít i protnout, viz protnout
 protnout i protít, 1. j. protnu; rozk. protni; příč. proťal i protnul, proťat i protnut; podst. jm. protnutí i protětí
rrozetnout i roztít, 1. j. rozetnu; rozk. rozetni, rozetněte; příč. rozťal i rozetnul, rozťat i rozetnut; podst. jm. rozetnutí i roztětí
 roztít i rozetnout, viz rozetnout
ssetnout i stít, 1. j. setnu; rozk. setni; příč. sťal i setnul, sťat i setnut; podst. jm. stětí i setnutí
 stětí stř. (k stít, setnout)
 stít i setnout, viz setnout
 štít, -u m.
 štítek, -tku m.
 štítit se, rozk. štiť se; podst. jm. štítění
 štítivý
 štítná žláza
 štítový (např. výztuž)
uuctít, 3. mn. uctí; rozk. ucti, uctěte; příč. uctil, uctěn
 utít i utnout, viz utnout
 utnout i utít, 1. j. utnu; rozk. utni; příč. uťal i utnul, uťat i utnut; podst. jm. utnutí i utětí
vvymstít se, 3. mn. vymstí se; rozk. vymsti se; příč. vymstil se, vymstěn
 vytít i vytnout, viz vytnout
 vytnout i vytít, 1. j. vytnu; rozk. vytni; příč. vyťal i vytnul, vyťat i vytnut; podst. jm. vytnutí i vytětí
zzachtít se, 3. j. zachce se; příč. zachtělo se
 zaštítit, rozk. zaštiť; příč. zaštítěn
 zatít i zatnout, viz zatnout
 zatnout i zatít, 1. j. zatnu; rozk. zatni; příč. zaťal i zatnul, zaťat i zatnut; podst. jm. zatnutí i zatětí
 znectít, 3. mn. znectí; rozk. znecti, znectěte; příč. znectil, znectěn
 zneuctít, 3. mn. zneuctí; rozk. zneucti, zneuctěte; příč. zneuctil, zneuctěn
Naposledy hledáno:

tít, úpadkový, hmotný, itatel, vodě, samozřejmo, bezpečí, vydobuď, olízání, podzimně

Najít ve Slovníku rýmů tít
Najít rýmy na slovo tít
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.