| u | účast, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi |
| účastenství s. | |
| účastnický | |
| účastník, -a m.; účastnice ž. | |
| účastný; účasten něčeho | |
| učebna, -y ž. | |
| učební | |
| učebnice ž. | |
| učedník, -a m.; učednice ž. | |
| účel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| účelný | |
| účelový | |
| učeň, učně m.; učnice i učeňka ž. | |
| učenec, -nce m.; učenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní | |
| učení s.; České vysoké učení technické | |
| učenlivý | |
| učenost, -i ž. | |
| učený | |
| účes, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| učesat, 1. j. učešu i učesám, 3. mn. učešou i učesají; rozk. učeš i učesej; podst. jm. učesání | |
| účet, účtu m. | |
| účetní m. i ž. i příd. jm. | |
| účetnický | |
| účetnictví s. | |
| učící (kdo nebo co učí) | |
| učicí (např. stroj) | |
| učiliště, -iště s., mn. 2. -išť | |
| učilištní | |
| účinek, -nku m. | |
| učinit | |
| účinkovat | |
| účinkující m. i ž. i příd. jm. | |
| účinnost, -i ž. | |
| účinný; účinně | |
| učitel, -e m., mn. 1., 4., 7. -i | |
| učňovský | |
| účtárenský | |
| účtárna, -y ž. | |
| účtenka ž. | |
| účtovat |
| Podobné: | |
| a | anhydrid, -u m. (chemická sloučenina) |
| b | bezúčelný |
| bouda ž., mn. 2. bud; Bouda (obrozenecké divadlo v Praze); Luční bouda (v Krkonoších); bouda U Huťského vodopádu; Pomezní boudy (osada) | |
| broučkiáda ž. | |
| bručet, 3. mn. bručí | |
| brzdicí (např. kotouč) | |
| bůček, -čku m. | |
| bučet, 3. mn. bučí | |
| bych, bys (ale učil by ses, pamatoval by sis atp.) by, mn. bychom, byste, by | |
| bzučet, 3. mn. bzučí | |
| c | český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek); |
| chlorkaučuk, -u m. | |
| ciferný (např. součet) | |
| čtyřruční | |
| d | distribuční [dy-] |
| dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen | |
| doúčtovat | |
| dvojčlenný i dvoučlenný | |
| g | gauč, -e m. |
| gaučo, -a m. | |
| generálporučík, -a m. (zkr. genpor.) | |
| h | hlučet, 3. mn. hlučí |
| j | jsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má naděje i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval |
| k | kalvín, -a m. (stoupenec Kalvínova učení); vl. jm. Kalvín |
| kamének, -nku m. (žlučový) | |
| kauční | |
| kaučuk, -u m. | |
| kdybych, kdybys (ale kdyby ses učil, kdyby sis pamatoval atd.), kdyby, kdybychom, kdybyste, kdyby | |
| klučení s. | |
| kňučet, 3. mn. kňučí | |
| konstituční [-ty-] | |
| kontribuční | |
| kotouč, -e m. | |
| kouč, -e m. | |
| l | lalůček, -čku m. |
| libozvučný | |
| louč, -e ž. | |
| loučit se, rozk. luč se | |
| lučiště, -iště s., mn. 2. -išť | |
| lučištník, -a m. | |
| luční | |
| m | měkoučký, mn. -čcí |
| mikádo, -a s. (účes) | |
| Mohuč, -e ž.; mohučský | |
| Mohuč, -e ž.; mohučský, mn. -čští | |
| moučnatět, 3. mn. moučnatějí i moučnatí | |
| moučník, -u m. | |
| moučný | |
| mravní (např. naučení) | |
| mručet, 3. mn. mručí | |
| mučednický | |
| mučednictví s. | |
| mučedník, -a m.; mučednice ž. | |
| mučící (kdo nebo co mučí) | |
| mučicí (např. nástroj) | |
| mučírna, -y ž. | |
| n | nadporučík, -a m.; nadporučice ž. (zkr. npor.) |
| naporoučet, 3. mn. naporoučejí i naporoučí | |
| naráz přísl. (najednou, současně) | |
| náruč, -e ž. i náručí s. | |
| náruční | |
| natlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen | |
| naučný | |
| neprůzvučnost, -i ž. | |
| nezúčastněný | |
| nitrosloučenina [ny-] ž. | |
| o | obouruč přísl. |
| obroučka ž., jedn. 3., 6. -čce | |
| obruč, -e ž. | |
| odhlučnit | |
| odlučné, -ého s. | |
| odlučovač, -e m. | |
| odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen | |
| odtučnit | |
| odúčtovat | |
| otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen | |
| ozdravit, 3. mn. ozdraví; podst. jm. ozdravení (učinit zdravým) | |
| ozřejmit, 3. mn. ozřejmí; příč. ozřejmil; podst. jm. ozřejmení (učinit zřejmým) | |
| ozvučit | |
| p | pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák) |
| papuče, -í ž. mn. | |
| pavouk, -a m.; pavoučí | |
| pavučina ž. | |
| podobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení) | |
| podporučík, -a m.; podporučice ž. (zkr. ppor.) | |
| područí s. | |
| polehoučku; polehounku přísl. | |
| poroučet, 3. mn. poroučejí i poroučí; rozk. poroučej | |
| poručenský | |
| poručenství s. | |
| poručík, -a m.; poručice ž. (zkr. por.) | |
| poručnický | |
| poručnictví s. | |
| poručník, -a m.; poručnice ž. | |
| potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen | |
| poučka ž., jedn. 3., 6. -čce | |
| příručka ž., jedn. 3., 6. -čce | |
| příruční | |
| přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen | |
| přízvučný |
Naposledy hledáno:
vdychovat, uč, idas, ďň, prohlédnou, otvrdit, rezenc, ubíjet, tóh, filip