SLOVNÍ TVARY: učeň ~ učně ~ učněm ~ učni ~ učních ~ učňové ~ učňů ~ učňům
| u | učeň, učně m.; učnice i učeňka ž. |
| u | učenec, -nce m.; učenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní |
| učení s.; České vysoké učení technické | |
| učenlivý | |
| učenost, -i ž. | |
| učený |
| Podobné: | |
| a | anhydrid, -u m. (chemická sloučenina) |
| c | český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek); |
| d | dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen |
| k | kalvín, -a m. (stoupenec Kalvínova učení); vl. jm. Kalvín |
| klučení s. | |
| m | mravní (např. naučení) |
| n | natlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen |
| nitrosloučenina [ny-] ž. | |
| o | odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen |
| otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen | |
| p | podobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení) |
| poručenský | |
| poručenství s. | |
| potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen | |
| přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen | |
| r | roztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen |
| s | samoučení [-o-u-] s. |
| sloučenina ž. | |
| společnost, -i ž.; Společnost Národního muzea; společnost s ručením omezeným (zkr. s. s r. o. i s. r. o.) | |
| stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít) | |
| t | tip [typ], -u m. (doporučení, odhad výsledku) |
| tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen | |
| u | umučení s. |
| utlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen | |
| v | vtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen |
| vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen | |
| z | za vyučenou (dostat) |
| zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen | |
| zmučit, podst. jm. zmučení | |
| Zruč nad Sázavou, Zruče nad s. ž.; (sázavsko)zručenský | |
| ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady) |
Naposledy hledáno:
zesychání, učeň, ubička, zesychat, síla, zka, dionýský, lačit, číslovačka, zkat