Pravidla českého pravopisu

uučeň, učně m.; učnice i učeňka ž.
uučenec, -nce m.; učenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 učení s.; České vysoké učení technické
 učenlivý
 učenost, -i ž.
 učený
 Podobné:
aanhydrid, -u m. (chemická sloučenina)
cčeský; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
ddotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen
kkalvín, -a m. (stoupenec Kalvínova učení); vl. jm. Kalvín
 klučení s.
mmravní (např. naučení)
nnatlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen
 nitrosloučenina [ny-] ž.
oodtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen
 otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen
ppodobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení)
 poručenský
 poručenství s.
 potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen
 přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen
rroztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen
ssamoučení [-o-u-] s.
 sloučenina ž.
 společnost, -i ž.; Společnost Národního muzea; společnost s ručením omezeným (zkr. s. s r. o. i s. r. o.)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
ttip [typ], -u m. (doporučení, odhad výsledku)
 tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen
uumučení s.
 utlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen
vvtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen
 vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen
zza vyučenou (dostat)
 zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen
 zmučit, podst. jm. zmučení
 Zruč nad Sázavou, Zruče nad s. ž.; (sázavsko)zručenský
 ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
Naposledy hledáno:

embargo, učeň, poslez, kademie, váš, vyzáb, pojď, karedit, byšov, psový

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.