uhe: pravidla českého pravopisu

u	uhel, uhle i uhlu m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y (k topení, na kreslení)
	úhel, úhlu m., mn. 1., 4., 7. -y (v měřictví)
	uhelnatět, 3. mn. uhelnatějí i uhelnatí
	uhelnatý
	uhelníček, -čka m. (sýkora)
	úhelník, -u m. (k úhel)
	úhelný (k úhel)
	uhelný (k uhel, uhlí); uhelná pánev; Uhelný trh (náměstí)
	uher, uhru m. (vyrážka)
	Uherské Hradiště s.; uherskohradišťský, mn. -šťští
	Uherské Hradiště, U-ho H-ě s.; uherskohradišťský
	Uherský Brod, U-ho B-u m.; uherskobrodský

	Podobné:
b	bermudský trojúhelník
c	císařství s.; císařství mexické (dř.); druhé císařství (ve Francii) (viz § 88)
	čtyřúhelník, -u i -a m.
d	druhý; druhá světová válka; druhé císařství (hist.) (viz § 88)
e	Euhemeros, -ra m.
h	hnědouhelný
k	kamenouhelný
	Karlsruhe [-rú-] neskl. s.; karlsruhský
	korouhev, -hve ž.
	kosoúhelník, -u i -a m.
m	mnohoúhelník, -u i -a m.
	mocnářství s.; mocnářství rakousko-uherské
n	na předložka; v místních názvech: ulice Na Florenci, ulice Na Kopečku, ulice Na Dlouhém lánu; zahrada Na Valech
	napodruhé
	nížina ž.; slezská nížina (geol.); Malá nížina uherská (zeměp.)
o	osmiúhelník, -u i -a m.
p	pánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
	podruhé i po druhé
	propodruhé i pro podruhé
	půldruhého i půl druhého
	pythagorejský trojúhelník
r	Rakousko-Uhersko s.; rakousko-uherská monarchie
	Rakousko-Uhersko, R-a-U-a i R-o-U-a s.; rakousko-uherský
s	šestiúhelník, -u i -a m.
t	trojúhelník, -u i -a m.
u	uhlový (k uhel)
	úhlový (k úhel)
	Uhry, Uher ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (hist.)
v	vypuklý (např. úhel)
z	zadruhé i za druhé
	zkrut, -u m. (úhel stočení)
	zuhelnatět, 3. mn. zuhelnatějí i zuhelnatí (stát se uhelnatým)
	zuhelnatit, 3. mn. zuhelnatí (něco)
	zuhelňovat