usit: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
a	andalusit [-zit], -u m.
b	bratříci, -ků m. mn. (husitské vojsko)
	brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
d	dusit, rozk. dus; příč. dušen
	dusitan, -u m.
	dusítko s.
h	husita, -y m.
	husitský, mn. -tští; husitské války
	husitství s.
m	muset i musit, 3. mn. musejí i musí; příč. musel i musil
n	nabrousit, rozk. nabrus; příč. nabroušen
o	obrousit, rozk. obrus; příč. obroušen
p	pražané, -ů m. mn. (husité pražského křídla)
	přebrousit, rozk. přebrus; příč. přebroušen
	přibrousit, rozk. přibrus; příč. přibroušen
r	rámusit, rozk. rámus; podst. jm. rámusení
	rdousit, rozk. rdus i rdousi; příč. rdoušen
	roztrousit, rozk. roztrus; příč. roztroušen
s	sbrousit, rozk. sbrus; příč. sbroušen (trochu z povrchu); viz i zbrousit
	sirotek, -tka m.; sirotci (jedna z husitských stran)
t	trousit, rozk. trus; příč. troušen
u	ubrousit, rozk. ubrus; příč. ubroušen
	udusit, rozk. udus; příč. udušen
	utrousit, rozk. utrus; příč. utroušen
v	válka ž.; války napoleonské, husitské; druhá světová válka (viz § 88)
	vybrousit, rozk. vybrus; příč. vybroušen
	vytrousit, rozk. vytrus; příč. vytroušen
z	zabrousit, rozk. zabrus; příč. zabroušen
	zakusit, rozk. zakus
	zardousit, rozk. zardus i zardousi; příč. zardoušen
	zbrousit, rozk. zbrus; příč. zbroušen (broušením odstranit nebo nabrousit; přeneseně též křížem krážem projít); viz i sbrousit
	zdusit, rozk. zdus; příč. zdušen
	zhnusit, rozk. zhnus; příč. zhnusen
	zkusit, rozk. zkus