| v | více, víc přísl. |
| v | vícečlenný |
| vícefázový | |
| vícekrát, víckrát | |
| víceméně i více méně (v podstatě, zhruba) | |
| vícenásobný | |
| víceramenný | |
| víceslovný | |
| vícesměnný | |
| vícestranný | |
| vícestupňový | |
| víceúčelový | |
| víceznačný | |
| vích, -u m. |
| Podobné: | |
| b | barvící (kdo nebo co barví) |
| bůhvíkdo, bůhvíco, bůhvíjaký atd. i bůhví kdo, bůhví co, bůhví jaký atd. | |
| k | kdovíkdo, kdovíco, kdovíjaký atd. i kdoví kdo, kdoví co, kdoví jaký atd. |
| n | nadto přísl. (kromě toho, navíc) |
| navíc přísl. | |
| nejeden (víc než jeden) | |
| nejednou, nejedenkrát (víckrát) | |
| nemluvě, nemluvíc o tom | |
| o | osvícenost, -i ž. |
| osvícenský | |
| osvícenství stř. | |
| osvícený | |
| osvítit, rozk. osviť; příč. osvícen | |
| p | ponejvíc, ponejvíce přísl. |
| posvícení stř. | |
| posvícenský | |
| posvítit, rozk. posviť; příč. posvíceno | |
| prosvítit, rozk. prosviť; příč. prosvícen | |
| r | rozsvítit, rozk. rozsviť; příč. rozsvícen |
| s | sebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe |
| střevíce, -ů m. mn. | |
| svíce ž., mn. 2. svící i svic i svěc | |
| svícen, -cnu m. | |
| svícení stř. | |
| svítit, rozk. sviť; příč. svíceno | |
| t | tavící (kdo nebo co se taví) |
| trávící (kdo nebo co tráví) | |
| v | vysvítit, rozk. vysviť; příč. vysvícen |
| z | zasvítit, rozk. zasviť; podst. jm. zasvícení |
| žhavící (kdo nebo co žhaví) | |
| zvíci (ve velikosti) |
Naposledy hledáno:
víc, archilochos, kaunask, vysbí, podzemní, břesknout, poškra, přinožit, novoluní, trbsk