více: pravidla českého pravopisu

v	více, víc přísl.

v	víceméně i více méně (v podstatě, zhruba)

	Podobné:
o	osvícenost, -i ž.
	osvícenský
	osvícenství stř.
	osvícený
	osvítit, rozk. osviť; příč. osvícen
p	ponejvíc, ponejvíce přísl.
	posvícení stř.
	posvícenský
	posvítit, rozk. posviť; příč. posvíceno
	prosvítit, rozk. prosviť; příč. prosvícen
r	rozsvítit, rozk. rozsviť; příč. rozsvícen
s	sebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe
	střevíce, -ů m. mn.
	svíce ž., mn. 2. svící i svic i svěc
	svícen, -cnu m.
	svícení stř.
	svítit, rozk. sviť; příč. svíceno
v	vysvítit, rozk. vysviť; příč. vysvícen
z	zasvítit, rozk. zasviť; podst. jm. zasvícení