výče: pravidla českého pravopisu

v	výčep, -u m.
	výčepní m. i příd. jm.
	vyčerpat, podst. jm. vyčerpání
	vyčesat, 1. j. vyčešu i vyčesám, 3. mn. vyčešou i vyčesají; rozk. vyčeš i vyčesej; podst. jm. vyčesání
	výčet, -čtu m.

	Podobné:
v	vyčíst, 1. j. vyčtu; rozk. vyčti, vyčtěte; příč. vyčetl, vyčetla i vyčtla, vyčten; podst. jm. vyčtení