Pravidla českého pravopisu

vvykřičet, 3. mn. vykřičí
 vykřičník, -u m.
 výkřik, -u m.
 vykřiknout, příč. vykřikl i vykřiknul
 vykřísnout, příč. vykřísl i vykřísnul
 Podobné:
ssvolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
zzvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání)
Naposledy hledáno:

vykří, , osav, , asociace, odkopat, galuska, zbělat, itce, kakad

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.