vys: pravidla českého pravopisu

v	výsada ž.
	výsadba, -y ž.
	výsadek, -dku m.
	vysadit, příč. vysazen
	výsadkář, -e m.
	vysát, 1. j. vysaji i vysaju, 3. mn. vysají i vysajou; rozk. vysaj; příč. vysál, vysát i vysán; podst. jm. vysátí i vysání
	vysavač, -e m. (přístroj)
	vysávat, podst. jm. vysávání
	vysázet, 3. mn. vysázejí i vysází; příč. vysázen
	vysazovat
	vysbírat, podst. jm. vysbírání
	vyschlý
	vyschnout, příč. vyschl i vyschnul
	výseč, -e ž.
	vysedat
	vysedávat, podst. jm. vysedávání
	vysedět, 3. mn. vysedí; příč. vyseděn i vysezen
	vysedlina ž.
	výsek, -u m.
	vysekat
	výsev, -u m.
	vysévač, -e m. (stroj)
	vysévat i vysívat, podst. jm. vysévání i vysívání
	výsevek, -vku m.
	vysíci i vysíct, 1. j. vyseču, 3. mn. vysečou; rozk. vyseč; příč. vysekl, vysečen
	vysídlit
	vysídlovat i vysidlovat
	vysílač, -e m.
	vysílačka ž., jedn. 3., 6. -čce
	vysílat, podst. jm. vysílání
	vysílit, rozk. vysil; podst. jm. vysílení
	vysilovat se
	vysířit, rozk. vysiř
	vysít, 1. j. vyseji i vyseju, 3. mn. vysejí i vysejou; rozk. vysej; příč. vysel i vysil, vyset; podst. jm. vysetí
	vyskákat, podst. jm. vyskákání
	vyskakovat
	výskat, podst. jm. výskání (jásat)
	výsknout, příč. výskl i výsknul
	výskok, -u m.
	výskot, -u m.
	výskyt, -u m.
	vyskytat se i vyskýtat se, podst. jm. vyskytání i vyskýtání
	vyskytnout se, příč. vyskytl se
	vyskytovat se
	vyslanec, -nce m.; vyslankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	vyslanectví s.
	vyslat, 1. j. vyšlu, 3. mn. vyšlou; rozk. vyšli; podst. jm. vyslání
	výslech, -u m.
	vyslechnout, příč. vyslechl, vyslechnut
	výsledek, -dku m.
	výslednice ž.
	výsledný
	vyslídit, rozk. vysliď; příč. vyslíděn
	vysloužit si, rozk. vysluž si
	vyslovit
	výslovnost, -i ž.
	výslovný
	výsluha ž.
	výsluní s.
	výslunný
	výslužba, -y ž.
	výslužka ž.
	vyslýchat, podst. jm. vyslýchání
	vyslyšet, 3. mn. vyslyší
	vysmahlý
	vysmahnout, příč. vysmahl
	vysmát se, 1. j. vysměji se i vysměju se, 3. mn. vysmějí se i vysmějou se; rozk. vysměj se; příč. vysmál se; podst. jm. vysmání
	výsměch, -u m.
	vysmeknout, příč. vysmekl
	výsměšný
	vysměvačný
	vysmívat se, podst. jm. vysmívání
	vysmívavý i vysměvavý
	vysmýčit, rozk. vysmyč
	vysnít, příč. vysnil, vysněn
	vysočina ž.
	Vysoké Mýto s.; vysokomýtský, mn. -tští
	Vysoké Mýto, V-ho M-a s.; vysokomýtský
	Vysoké Tatry, V-ých Tater ž. pomn.; tatranský
	Vysoké Taury, V-ých Taur ž. pomn.
	vysoko, 2. st. výše i výš
	vysokofrekvenční
	vysokokmen, -e i -u m.
	vysokonapěťový
	vysokoškolský
	vysokostěnný
	vysokotlaký
	vysokozdvižný
	vysoký, 2. st. vyšší; Vysoká škola zemědělská; Vysoké Mýto
	výsost, -i ž.; Jeho (Vaše) královská Výsost, Výsost (titul)
	výsostný
	vysoudit, rozk. vysuď; příč. vysouzen
	vysoušet, 3. mn. vysoušejí i vysouší
	vysouvat, podst. jm. vysouvání
	výspa, -y ž., mn. 2. -sep
	vyspat se, 1. j. vyspím se, 3. mn. vyspí se; rozk. vyspi se, vyspěte se; podst. jm. vyspání
	vyspělý
	vyspět, 1. j. vyspěji i vyspěju, 3. mn. vyspějí i vyspějou; rozk. vyspěj; příč. vyspěl
	vyspívat, podst. jm. vyspívání (k vyspět)
	vystát, 1. j. vystojím; rozk. vystůj; příč. vystál

	Podobné:
b	bezvýsledný
c	český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
g	Guyanská vysočina [gvaján-]
j	jízdárna, -y ž.; Jízdárna Pražského hradu (výstavní síň)
l	Libeň, 2.p Libně ž., libeňský; část Prahy, Vysoká Libeň, obec v okrese Mělník
	lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (vysavač)
n	navýsost i na výsost (svrchovaně)
	nevýslovný
	nevystižitelný
	nevýstižný
r	remíza, -y ž. (nerozhodný výsledek)
s	škola, -y ž.; mateřská škola, základní škola, střední škola, vysoká škola atd.; Základní škola Senohraby apod., Střední průmyslová škola stavební Praha 1, Dušní 17; Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích
t	Tatry, Tater ž. pomn.; Vysoké Tatry, Nízké Tatry; tatranský; Tatranský národní park
	tenor, -u m. (vysoký mužský hlas)
	tip [typ], -u m. (doporučení, odhad výsledku)
	tipovat [ty-] (k tip, odhadovat výsledek)
u	učení s.; České vysoké učení technické
v	velvyslanec, -nce m.; velvyslankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	velvyslanectví s.; Velvyslanectví Francouzské republiky v (Praze)
	visutý (visící); jiné je vysutý (vysunutý)
	vypískovat (vysypat pískem)
	vyšší (2. st. k vysoký); Vyšší Brod
	výstava, -y ž.
	výstavba, -y ž.
	výstavek, -vku m.
	vystavět, 3. mn. vystavějí i vystaví; rozk. vystavěj i vystav; příč. vystavěl, vystavěn
	výstaviště, -iště s., mn. 2. -išť
	vystavit, 3. mn. vystaví; rozk. vystav; příč. vystavil, vystaven
	výstavní
	výstavnictví s.
	výstavný
	vystěhovalec, -lce m.
	vystěhovat
	výstelka ž.
	vysterilizovat
	vystihnout, příč. vystihl, vystižen
	vystihovat
	výstižný
	vystlat, 1. j. vystelu; rozk. vystel; příč. vystlal, vystlán
	vystoupit, rozk. vystup
	výstraha ž.
	výstražný
	vystrčit
	výstřední
	výstřednický
	výstředník, -a m.; výstřednice ž.
	výstředník, -u m. (zařízení)
	výstředný
	výstřel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	výstřelek, -lku m.
	vystřelit
	vystřídat, podst. jm. vystřídání
	výstřih, -u m.
	vystřihat i vystříhat, podst. jm. vystřihání i vystříhání
	vystříhat se, podst. jm. vystříhání
	vystřihnout, příč. vystřihl, vystřižen
	vystřihovánka ž.
	vystřihovat
	vystříkat, podst. jm. vystříkání
	vystříknout, příč. vystříkl, vystříknut
	vystřikovat
	vystřílet, 3. mn. vystřílejí i vystřílí
	výstřižek, -žku m.
	vystřízlivět, 3. mn. vystřízlivějí i vystřízliví
	výstroj, -e ž.
	výstup, -u m.
	výstupek, -pku m.
	výstupní (např. kontrola)
	vystupňovat
	výstupný
	vystýlat, podst. jm. vystýlání
	vysunout
	vysušovat
	vysutý (vysunutý); jiné je visutý (visící)
	výsuvný
	vysvědčení s.
	vysvětit, příč. vysvěcen
	vysvětlit
	vysvětlivka ž.
	vysvítat, podst. jm. vysvítání
	vysvítit, rozk. vysviť; příč. vysvícen
	vysvitnout, příč. vysvitl
	vysvléci i vysvléct, 1. j. vysvleču, 3. mn. vysvlečou; příč. vysvlekl, vysvlečen
	vysvlékat i vysvlíkat, podst. jm. vysvlékání i vysvlíkání
	vysvléknout i vysvlíknout, příč. vysvlékl, vysvléknul i vysvlíkl, vysvlíknul
	vysvobodit, příč. vysvobozen
	vysychat i vysýchat, podst. jm. vysychání i vysýchání
	vysypat (dok.), 1. j. vysypu i vysypám; rozk. vysyp i vysypej; podst. jm. vysypání
	vysýpat (nedok.), 1. j. vysýpám; rozk. vysýpej; podst. jm. vysýpání
	výsypný
z	zahrada ž.; zahrada Na Valech, Na Baště; Seminářská zahrada (v Praze); Zoologická zahrada (např. v Praze-Troji), Pražská botanická zahrada apod. (instituce); Zahrada Čech (výstava)
	zavýskat, podst. jm. zavýskání
	zavýsknout, příč. zavýskl, zavýsknul
	zvysoka i z vysoka (z výšky; povýšeně)