| v | vyvlastnit |
| vyvlastňovat | |
| vyvléci i vyvléct, 1. j. vyvleču, 3. mn. vyvlečou; rozk. vyvleč; příč. vyvlekl, vyvlečen | |
| vyvlékat i vyvlíkat, podst. jm. vyvlékání i vyvlíkání | |
| vyvléknout i vyvlíknout, příč. vyvlékl, vyvléknul i vyvlíkl, vyvlíknul |
edrat, spl, vyvl, tv, náhradnice, diserta, chim, ohu, sponen, ed