| z | znečištění i znečistění stř.
|
| | znečistit, rozk (ne)znečisti i (ne)znečisť; příč. znečištěn i znečistěn
|
| | znečišťovat i znečisťovat
|
| | znecitlivět, 3. mn. znecitlivějí i znecitliví; příč. znecitlivěl; podst. jm. znecitlivění (stát se necitlivým)
|
| | znecitlivit, 3. mn. znecitliví; příč. znecitlivil; podst. jm. znecitlivení (něco)
|
| | znectít, 3. mn. znectí; rozk. znecti, znectěte; příč. znectil, znectěn
|
| | znedaleka i z nedaleka (z malé vzdálenosti)
|
| | znehodnocovat
|
| | znehodnotit, příč. znehodnocen
|
| | znehybnět, 3. mn. znehybnějí i znehybní; příč. znehybněl (stát se nehybným)
|
| | znehybnit, 3. mn. znehybní; příč. znehybnil (něco)
|
| | znechucovat
|
| | znechutit, příč. znechucen
|
| | zneklidnět, 3. mn. zneklidnějí i zneklidní; příč. zneklidněl (stát se neklidným)
|
| | zneklidnit, 3. mn. zneklidní; příč. zneklidnil (někoho)
|
| | znelíbit se, rozk. znelib se
|
| | znemožnit
|
| | znemožňovat
|
| | znenadání přísl.
|
| | znenáhla přísl.
|
| | znepokojit
|
| | znepřátelit
|
| | znepříjemnit
|
| | znepříjemňovat
|
| | znepřístupnět, 3. mn. znepřístupnějí i znepřístupní; příč. znepřístupněl (stát se nepřístupným)
|
| | znepřístupnit, 3. mn. znepřístupní; příč. znepřístupnil (něco)
|
| | znervóznět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; příč. znervózněl (stát se nervózním)
|
| | znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho)
|
| | znervózňovat
|
| | zneškodnit
|
| | zneškodňovat
|
| | znesnadnit
|
| | znesnadňovat
|
| | znešvařit
|
| | znesvářit (se), rozk. znesvař (se)
|
| | znesvařovat (se)
|
| | znesvěcovat
|
| | znesvětit, příč. znesvěcen
|
| | znetvořit
|
| | zneuctít, 3. mn. zneuctí; rozk. zneucti, zneuctěte; příč. zneuctil, zneuctěn
|
| | zneutralizovat
|
| | zneužít, 1. j. zneužiji i zneužiju, 3. mn. zneužijí i zneužijou; rozk. zneužij; příč. zneužil, zneužit
|
| | zneuznat, podst. jm. zneuznání
|
| | znevážit, rozk. znevaž
|
| | znevažovat
|
| | znevlídnět, 3. mn. znevlídnějí i znevlídní; příč. znevlídněl
|
| | Podobné: |
| p | pazneht, -u m.
|
| | ponenáhlu, poznenáhlu přísl.
|
| | povznesený i povznešený
|
| | povznést, 1. j. povznesu; rozk. povznes; příč. povznesl, povznesen
|
| | poznenáhla přísl.
|
| | poznenáhlu, ponenáhlu přísl.
|
| r | roznemoci se i roznemoct se, 1. j. roznemohu se i roznemůžu se, 2. j. roznemůžeš se, ..., 3. mn. roznemohou se i roznemůžou se; rozk. (ne)roznemoz se; příč. roznemohl se
|
| | roznést, 1. j. roznesu; rozk. roznes; příč. roznesl, roznesen
|
| v | vznešený
|
| | vznést, 1. j. vznesu; rozk. vznes; příč. vznesl, vznesen
|
| z | znát, 1. j. znám, 3. mn. znají; rozk. znej; příč. znal
|