| z | znervóznět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; příč. znervózněl (stát se nervózním) |
| znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho) | |
| znervózňovat |
Naposledy hledáno:
znervozn, přivinutí, tít, amfitríta, ťj, ťt, zlézt, ťi, doď, rušit
| z | znervóznět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; příč. znervózněl (stát se nervózním) |
| znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho) | |
| znervózňovat |
znervozn, přivinutí, tít, amfitríta, ťj, ťt, zlézt, ťi, doď, rušit