p | požít i požnout, viz požnout |
p | požnout i požít, 1. j. požnu; rozk. požni, požněte; příč. požal i požnul, požat i požnut; podst. jm. požnutí (pokosit) |
p | požitkář, -e m. |
čtyřicítka, on, zablátit, synon, požít, vem, brankář, filharmonie, sladit, nehlede