Pravidla českého pravopisu

přít

ppřít se, 1. j. přu se, 3. mn. přou se; rozk. (ne)při se; příč. přel se
ppřitáčet, 3. mn. přitáčejí i přitáčí
 přitáhnout, příč. přitáhl, přitažen
 přitahovat
 přitápět, 3. mn. přitápějí i přitápí
 přitažlivý
 přitéci i přitéct, 3. mn. přitečou; příč. přitekl
 přítel, -e m., mn. 1. přátelé, 2. přátel, ..., 7. přáteli; přítelkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 přítěž, -e ž.
 přitěžovat
 přitisknout, příč. přitiskl, přitištěn (o tiskovinách) i přitisknut (např. ke zdi)
 přitížit, rozk. přitiž i přitíži
 přítlačný
 přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen
 přít s.
 přítok, -u m.
 přitom přísl. (zároveň)
 přítomný; přítomně
 přít, -e ž.
 přítulný
 Podobné:
bbýt, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
cchybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
dduchapřítomnost, -i ž.
 duchapřítomný; duchapřítomně
kkypřit, 3. mn. kypří (činit kyprým)
nnakypřit, 3. mn. nakypří
 nebýt, přít. nejsem, nejsi, není atd.; bud. nebudu; rozk. nebuď; příč. nebyl; podst. jm. nebytí
 nepřítel, -e m., mn. 1. nepřátelé, 2. nepřátel, 7. nepřáteli; nepřítelkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 nepřítomný; nepřítomně
oodepřít, 1. j. odepřu, 3. mn. odepřou; rozk. odepři; příč. odepřel
 odpírat (k odepřít)
 opřít, 1. j. opřu, 3. mn. opřou; rozk. opři; příč. opřel, opřen
ppodepřít, 1. j. podepřu, 3. mn. podepřou; rozk. podepři; příč. podepřel
 popřít, 1. j. popřu, 3. mn. popřou; rozk. popři; příč. popřel
ssbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 srýpat, 1. j. srýpám i srýpu; rozk. srýpej (z povrchu); jiné je zrýpat (zkypřit půdu)
uupřít, 1. j. upřu, 3. mn. upřou; rozk. upři; příč. upřel
vvšudypřítomný; všudypřítomně
 vzepřít, 1. j. vzepřu, 3. mn. vzepřou; rozk. vzepři; příč. vzepřel, vzepřen
zzapřít, 1. j. zapřu, 3. mn. zapřou; rozk. zapři; příč. zapřel, zapřen
 zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
 zkypřit, 3. mn. zkypří; příč. zkypřil (něco)
 zpřítomnělý
 zpřítomnit
 zpřítomňovat
 zrýpat, 1. j. zrýpám i zrýpu; rozk. zrýpej (zkypřit půdu); jiné je srýpat (z povrchu)
Naposledy hledáno:

přít, sis, eěď, jižan, naštěstí, , ědř, zyt, emoce, zapotrebi

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.