| s | sepětí stř. |
| s | sepnout, 1. j. sepnu; rozk. sepni, sepněte; příč. sepnul i spjal, sepjal, sepnut i spjat, sepjat; podst. jm. sepnutí (např. vlasů sponou) i sepětí (např. duševní) |
polednice, výmysl, ondatra, makromolekula, harfista, vy, strhnout, týdně, paris, hodina