Svět

SLOVNÍ TVARY: svět ~ světa ~ světe ~ světem ~ světu ~ světů ~ světům ~ světy

s	Svět, -a m.

s	svět, -a m.; Nový svět (Amerika)

n	nový; Nový rok (svátek 1. ledna); Nový svět (Amerika); Nový zákon (část bible); Nový Zéland; Nová Guinea [gví-]

s	světácký
	světáctví stř.
	světák, -a m.; světačka ž.
	světec, -tce m.; světice ž.
	světelný
	světit, příč. svěcen
	Světlana, -y ž.
	světle červený i světlečervený, světle modrý i světlemodrý apod.
	světlice ž.
	světlík, -u m.
	světlo stř.
	světločervený, světlomodrý apod.
	světlomet, -u m.
	světlotisk, -u m.
	světlovlasý
	světluška ž.
	světnice ž.
	světoběžník, -a m.; světoběžnice ž.
	světoobčan, -a m.
	světovládný
	světový; Světová zdravotnická organizace; Světový pohár ve sjezdovém lyžování
	světoznámý; světoznámě
	světský, mn. -tští

	Podobné:
c	Čínská zeď, Velká čínská zeď (hist. stavba); čínská zeď (izolování od ostatního světa)
d	druhý; druhá světová válka; druhé císařství (hist.) (viz § 88)
h	hádes, -du m. (podsvětí); Hádes, -da m. (bůh podsvětí)
i	internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
k	kazisvět, -a m.
	kino stř.; kino Svět
l	lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (jednotka osvětlení; zn. lx)
m	mistrovství stř.; mistrovství světa, mistrovství Evropy; Mistrovství světa v odbíjené žen 1990
o	osvěta ž.
	Osvětim, -i i -ě ž.; osvětimský
	osvětlit
	osvětlovat
	osvětový
p	podsvětí stř.
	pohár, -u m.; Pohár mistrů evropských zemí (např. v odbíjené), Světový pohár ve sjezdovém lyžování (soutěže)
	posvětit, rozk. posvěť; příč. posvěcen
r	rybník, -a m.; Horusický rybník; rybník Svět
s	sever, -u m. (světová strana)
	shladit (ze světa, vyhladit), příč. shlazen
	sprovodit, příč. sprovozen (např. ze světa)
	starosvětský, mn. -tští
v	válka ž.; války napoleonské, husitské; druhá světová válka (viz § 88)
	vysvětit, příč. vysvěcen
	vysvětlit
	vysvětlivka ž.
z	západ, -u m. (světová strana)
	zasvětit, rozk. zasvěť; příč. zasvěcen
	zesvětlit (něco)
	zesvětštět, 3. mn. zesvětštějí i zesvětští; příč. zesvětštěl (stát se světským)
	zesvětštit, 3. mn. zesvětští; příč. zesvětštil (někoho, něco)
	znesvětit, příč. znesvěcen