dřít

SLOVNÍ TVARY: dřít ~ dře ~ dřel ~ dřela ~ dřeli ~ dřelo ~ dřely ~ dřeme ~ dřen ~ dřena ~ dřeni ~ dřeno ~ dřenu ~ dřeny ~ dřeš ~ dřete ~ dři ~ dříti ~ dřou ~ dřu

d	dřít, 1. j. dřu, 3. mn. dřou; rozk. dři; příč. dřel, dřen; podst. jm. dření

	Podobné:
a	anhydrit, -u m. (nerost)
d	dendrit, -u m.
n	nadřít (se), 1. j. nadřu (se), 3. mn. nadřou (se); rozk. (ne)nadři (se); příč. nadřel (se), nadřen
o	odřít, 1. j. odřu, 3. mn. odřou; rozk. odři; příč. odřel, odřen
p	předřít (se), 1. j. předřu (se), 3. mn. předřou (se); rozk. předři (se); příč. předřel (se), předřen
	prodřít, 1. j. prodřu, 3. mn. prodřou; rozk. prodři; příč. prodřel, prodřen
r	rozedřít, 1. j. rozedřu, 3. mn. rozedřou; rozk. rozedři; příč. rozedřel, rozedřen
s	sedřít, 1. j. sedřu, 3. mn. sedřou; rozk. sedři; příč. sedřel, sedřen (např. kůži z těla); jiné je zedřít (se) (např. námahou)
u	udřít (se), 1. j. udřu (se), 3. mn. udřou (se); rozk. (ne)udři (se); příč. udřel (se), udřen
	umoudřit se
	uštědřit
v	vydřít, 1. j. vydřu, 3. mn. vydřou; rozk. vydři; příč. vydřel, vydřen
	vyjádřit
z	zadřít, 1. j. zadřu, 3. mn. zadřou; rozk. zadři; příč. zadřel, zadřen
	zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)