k | kvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení |
Podobné: | |
z | zakvílet i zakvílit, 3. mn. zakvílejí i zakvílí; rozk. zakvílej i zakvil; příč. zakvílel i zakvílil; podst. jm. zakvílení |
kvílet, rozprášit, oiď, žaří, ardin, rozpárání, uvaděč, áďy, recitál, tvá