k | kvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení |
Podobné: | |
z | zakvílet i zakvílit, 3. mn. zakvílejí i zakvílí; rozk. zakvílej i zakvil; příč. zakvílel i zakvílil; podst. jm. zakvílení |
kvílet, odbít, francouzský, ardský, pykat, vyrozum, batoh, ejeď, mstitel, garda