Pravidla českého pravopisu

kvílet

kkvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení
 Podobné:
zzakvílet i zakvílit, 3. mn. zakvílejí i zakvílí; rozk. zakvílej i zakvil; příč. zakvílel i zakvílil; podst. jm. zakvílení
Naposledy hledáno:

kvílet, vana, prozatím, rďě, míle, drahomír, husa, ušlapat, zatížit, tyhle

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.