Ěl: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
a	anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
	Anděla, -y ž.
b	bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
	běl, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi
	Běla, -y ž.
	bělásek, -ska m.
	bělat (se)
	Bělehrad, -u m.; bělehradský
	Bělehrad, -u m.; bělehradský, mn. -dští
	bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
	bělice ž.
	bělící (kdo nebo co bělí)
	bělicí (např. prostředek)
	bělidlo stř.; Staré bělidlo
	bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
	bělmo stř.
	bělogvardějec, -jce m.
	bělohorský; bělohorská bitva (viz § 68)
	Bělorusko, -a s.; Běloruská republika; Bělorus m.; běloruský
	Bělorusko, -a stř.; Bělorus, -a m.; běloruský, mn. -ruští
	bělovlasý
	beseda ž.; Česká beseda, Moravská beseda (tance); Beseda brněnská, Měšťanská beseda, Umělecká beseda (spolky)
	Bílá Hora (osada), B-é H-y ž.; bělohorský
	Bílá hora (vrch); bělohorský
	bílý, 2. st. bělejší; Bílá hora (návrší); Bílá Hora (osada); Bílé Karpaty; Bílé moře
	bitva, -y ž., mn. 2. bitev; bitva na Bílé hoře (bělohorská bitva), bitva u Domažlic (viz § 68)
	boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
	bradla, bradel stř. pomn., 3. -dlům, 4. -dlech, 7. -dly (tělocvičné nářadí)
c	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	čnělka ž.
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
	čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
	chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
	chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
	chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
d	dělat
	dělenec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
	dělič, -e m.
	dělící (kdo nebo co dělí)
	dělicí (např. stěna)
	dělitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
	dělítko stř.
	dělnický
	dělnictvo stř.
	dělník, -a m.; dělnice ž.
	dílo stř., mn. 2. děl
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
	divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
	dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
	domnělý
	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dospělý m. i příd. jm.
	dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
	dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
	dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	dům, domu m.; dům U Minuty, dům U Tří lilií; Národní dům na Smíchově, Lidový dům; Obecní dům (v Praze); Dům umělců (např. v Praze); Bílý dům (ve Washingtonu)
	dvěstěletý i dvousetletý
	dvousetletý i dvěstěletý
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
	hřmět i hřmít, 3. mn. hřmí; rozk. hřmi, hřměte; příč. hřměl
j	jakoby, např. byl jakoby u vidění (jako u vidění); ale dělal, jako by to neviděl (v 1. os.: jako bych to neviděl)
k	kanon [-on i -ón], -u m. (druh děla)
	klín, -a m. (část lidského těla)
	kokršpaněl, -a m., mn. 4., 7. -y
	koleno, -a stř., mn. 2. kolen, 3. -ům, 6. -ech, 7. -ny, o tělesných údech též 2. a 6. častěji kolenou
	kožedělný
	Květná neděle
l	Libeň, 2.p Libně ž., libeňský; část Prahy, Vysoká Libeň, obec v okrese Mělník
	lpět, 3. mn. lpí i lpějí; příč. lpěl; podst. jm. lpění
m	mělčina ž.
	mělký, 2. st. mělčí i mělčejší
	Mělník, -a i -u m.; mělnický
	Mělník, -a i -u m.; mělnický, mn. -čtí
	mělnit
	mít, 1. j. mám; rozk. měj; příč. měl
	mrazení stř. (o tělesném pocitu)
	múza, -y ž. (umělecká schopnost); Múza (bohyně)
	muzeum, -zea stř., mn. 2. -zeí, 7. -zei; Národní muzeum; Muzeum skla a bižuterie, Muzeum tělesné výchovy a sportu
n	načpět, 3. mn. načpí; rozk. načpi, načpěte; příč. načpěl
	napolovic i na polovic (např. rozdělit)
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	narůžovělý
	našedivělý
	nastavět, 3. mn. nastavějí i nastaví; rozk. nastavěj i nastav; příč. nastavěl, nastavěn
	nátělník, -u m.
	neděle ž., mn. 2. nedělí i neděl (nedělních dnů), neděl (týdnů); Květná neděle
	nedospělý
	nesmělý
	nesoudělnost, -i ž.
	netrpělivý
	nevzdělaný
	noha ž., mn. 2. nohou i noh, 3. nohám, 6. nohou i nohách, 7. o tělesných údech nohama, jinak nohami
	nožka ž., mn. 7. o tělesných údech -ama, jinak -ami
o	obdělat
	obstavět, 3. mn. obstavějí i obstaví; rozk. obstavěj i obstav; příč. obstavěl, obstavěn
	oddělat
	oddělení stř.