Ěm: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
b	bleděmodrý i bledě modrý
c	čeleď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi
	čtvrť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi (část města)
	čtvrt, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi (čtvrtina)
	choť, -tě m.; choť, -ti ž., mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	chuť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
d	drť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	dva m., dvě ž., dvě stř., 2., 6. dvou, 3., 7. dvěma
h	hať, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	hluchoněmý
	huť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
j	jenž zájm., m., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž, 4. živ. jehož, jejž, neživ. jejž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; jež ž., 2., 3., 6. a 7. jíž, níž, 4. již, (pro) niž; jež stř., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž; 4. jež, (na) něž,
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	kancelář ...; Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu
	kancelář, -e ž.; Kancelář prezidenta republiky; Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu; Česká tisková kancelář
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
l	loď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi i -ďmi
n	nechuť, -ti i -tě ž., mn. 1. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	Německo stř.; Spolková republika Německo; Němec, -mce m.; německý, mn. -čtí
	Německo,-a s.; Spolková republika Německo; Němec m.; německý
	Němen, -u m.; němenský
	němý; němě
	nit, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
o	oba m., obě ž. a stř., 2., 6. obou, 3., 7. oběma
	on zájm., m., 2. živ. i neživ. ho, jej, jeho, (bez) něho, něj, 3. mu, jemu, (k) němu, 4. živ. ho, jej, jeho, (na) něho, něj, neživ. ho, jej, (na) něj, 6. (o) něm, 7. jím, (s) ním; mn. 1. živ. oni, neživ. ony, 2. jich, (bez) nich atd.; ona ž., 2., 3.,
	oněmět, 3. mn. oněmějí i oněmí; příč. oněměl
p	pečeť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	peruť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 2. -tí, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	poslanecký; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR)
	poslanecký; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR)
	pouť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	příchuť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	přiřknout, 1. j. přiřknu; rozk. přiřkni, přiřkněme; příč. přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí
r	řiť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
s	sebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe
	shilling [ši-] (angl.), schilling [ši-] (něm.), -gu i šilink, -ku m.
	schilling [ši-] (něm.), shilling [ši-] (angl.), -gu i šilink, -ku m.
	šilink, -ku i schilling [ši-] (něm.), shilling [ši-] (angl.), -gu m.
	sněm, -u m.
	sněmovna, -y ž.; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR); (britská) Horní sněmovna
	sněmovna; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR); (britská) Horní sněmovna
	Spolková republika Německo viz Německo
	spolkový; Spolková republika Německo
	stať, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	suť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi i -těmi
t	temně červený i temněčervený, temně modrý i temněmodrý apod.
	ten zájm., m., 2. toho, 3. tomu, 6. tom, 7. tím; ta ž., 2., 3., 6. té, 4. tu, 7. tou; to stř., 2. toho, 3. tomu atd., mn. m. živ. ti, m. neživ. ty, ž. ty, stř. ta, 2., 6. těch, 3. těm, 7. těmi
	tmavě červený i tmavěčervený, tmavě modrý i tmavěmodrý apod.
	trať, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	tresť, -ti ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi i -těmi
u	uvědomit (si), rozk. uvědom (si), uvědomme (si) i uvědoměme (si); příč. uvědoměn i uvědomen
v	vzducholoď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi i -ďmi
z	záď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi
	závrať, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	zeměměřič, -e m.
	zeměměřický (geodetický)
	zeměměřičský (k zeměměřič), mn. -čští
	zeměměřičství stř. (činnost zeměměřiče)
	zeměměřictví stř. (geodezie)
	žerď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi
	žluť, -ti ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi