ři: pravidla českého pravopisu

r	řičet, 3. mn. řičí
	řidič, -e m.
	řidičský, mn. -čští
	řiditelný
	řiť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
	řitní

	Podobné:
a	adaptovat (přizpůsobit, upravit)
	Avaři, -rů m. mn.
b	Bedřich, -a m.; Bedřiška, -y ž.
	berle, -e i berla, -y ž. (podpěra při chůzi)
	biřic, -e m.
	blaničtí rytíři
	Bořivoj, -e m.
	bouřit (se), rozk. buř (se) i bouři (se)
	brambořiště, -iště stř., mn. 2. -išť
	bratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
	břidlice ž.
	břich, -a i -u m.
	břicho, -a stř.
	břinčet, 3. mn. břinčí
	břinkat
	břinknout, příč. břinkl i břinknul
	břišní
	břit, -u m.
	břitce, 2. st. břitčeji
	břitký, mn. břitcí, 2. st. břitčí
	břitva, -y ž., mn. 2. -tev
	buřič, -e m.
	buřičský, mn. -čští
	buřičství stř.
	Bystřice ž.; bystřický, mn. -čtí
	Bystřice, -e ž.; bystřický
	bystřina ž.
	bystřinný
	být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
c	časoměřič, -e m.
	časoměřičský, mn. -čští
	čepýřit (se), rozk. (ne)čepýři (se) i (ne)čepyř (se)
	čeřit
	čiřicí (např. prostředek)
	čiřit
	čirykat i čiřikat
	čtveřice ž.
	čtyři, 2. čtyř i čtyřech, 3. čtyřem, 4. čtyři, 6. čtyřech, 7. čtyřmi
	čtyřiapůl i čtyři a půl
	čtyřicet, -ceti i -cíti
	čtyřicetidenní
	čtyřicetina ž.
	čtyřicetkrát
	čtyřicítka ž.
	čtyřikrát
	čtyřsetletý i čtyřistaletý
	cypřiš, -e m.
	chrám, -u m.; Svatovítský chrám, Týnský chrám (v Praze); chrám sv. Jindřicha, chrám Panny Marie pod řetězem; svatotomášský chrám, chrám sv. (svatého) Ducha (viz § 67)
	chřipka ž.
d	dcera ž., jedn. 3., 6. -ři; dceřin
	dceřiný (např. buňka; společnost)
	dceřiný (např. buňka; společnost)
	dostřihat i dostříhat, podst. jm. dostřihání i dostříhání
	dostřihnout, příč. dostřihl, dostřižen
	dostřihovat
	dostřikovat
	dovřít, 1. j. dovřu, 3. mn. dovřou; rozk. dovři; příč. dovřel, dovřen
	dřišťál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	dřít, 1. j. dřu, 3. mn. dřou; rozk. dři; příč. dřel, dřen; podst. jm. dření
	důvěřivý
	dvorný (zdvořilý)
e	elektřina ž.
h	habřina ž.
	hašteřit se
	hospodařit
	hřib, -u m.
	hřiště, -iště stř., mn. 2. hřišť i hřiští
	hřivna, -y ž.
	hřivnáč, -e m.
	hřížit, rozk. hřiž; podst. jm. hřížení
	hýřit, rozk. (ne)hyř
i	Istanbul, -u m. (Cařihrad); istanbulský
j	jádřinec, -nce m.
	jařina ž.
	jeho zájm. přivlastňovací neskl. k on, ono
	její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
	jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
	Jindřich, -a m.; Jindřiška, -y ž.
	Jindřichův Hradec, J-ova H-dce m.; jindřichovohradecký i jindřichohradecký
	jiřička ž., jedn. 3., 6. -čce
	jiřina ž.
	Jiřina, -y ž.
	jitřit, rozk. jitři i jitř, jitřete i jitřte
k	Kateřina, -y ž.
	kopřivka ž.
	kořist, -i ž.
	kořistní
	kořistnický
	kořistník, -a m.
	kořistný (hrabivý)
	kostel, -a m., mn. 1., 4., 7. -y; kostel svatého Klimenta, kostel sv. Kříže, kostel U Křižovníků, kostel Všech svatých, kostel sv. Martina ve zdi, kostel Panny Marie pod řetězem (viz § 67)
	kótovat (opatřit, opatřovat kótami)
	Kouřim, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -í; kouřimský
	Kouřim, -i i -ě ž.; kouřimský
	kouřit, rozk. kuř
	křičet, 3. mn. křičí
	křidélko stř. (u letadla)
	křiknout, příč. křikl i křiknul
	křísit, rozk. křis; příč. kříšen
	křišťál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y