Ží: pravidla českého pravopisu

z	žíhat, podst. jm. žíhání
	žíla, -y ž., jedn. 7. žílou i žilou, mn. 2. žil, 3. žílám i žilám, 6. žílách i žilách, 7. žílami i žilami
	žíně ž.
	žíněnka ž.
	žíněný
	žínka ž.
	žír, -u m.
	žíravina ž.
	žíravý
	žírný
	žít i žnout, viz žnout
	žít, 1. j. žiji i žiju, 3. mn. žijí i žijou; rozk. žij; příč. žil, žit; podst. jm. žití
	žížala, -y ž.
	žízeň, -zně ž.
	žíznit
	žíznivý

	Podobné:
a	Alžír, -u m. (město); Alžírsko stř.; Alžířan, -a m.; alžírský
	Alžír, -u m.; alžírský
	Alžírsko, -a s.; Alžírská demokratická a lidová republika; Alžířan m.; alžírský
	Azurové pobřeží
b	bednicí (sloužící k bednění)
	běžet, 3. mn. běží
	běžící pás
	Boží Dar, B-ho D-u m.; božídarský
	boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
	božíhodový
	bungee jumping [bandží džampi-], jumpingu m.
	bungee jumping [bandží džampi-], jumpingu m.
	bužírka ž.
d	dohlížet, 3. mn. dohlížejí i dohlíží
	dorážet, 3. mn. dorážejí i doráží; příč. dorážen
	dovážet, 3. mn. dovážejí i dováží
	dovážit, 3. mn. dováží; rozk. dovaž
	dožínky, -nek ž. pomn.
	dožít (se), 1. j. dožiji (se) i dožiju (se), 3. mn. dožijí (se) i dožijou (se); rozk. dožij (se); příč. dožil (se), dožit; podst. jm. dožití
	dožnout i dožít, 1. j. dožnu; rozk. dožni, dožněte; příč. dožal i dožnul, dožat i dožnut; podst. jm. dožnutí
	držet, 3. mn. drží; příč. držel, držen
	džínsy i džíny m. i ž. pomn.
	džíp, -u m.
f	fiší i fiží stř. neskl.
	fiží i fiší stř. neskl.
h	hod, -u m.; Hod boží nebo Boží hod
	Hory Matky Boží, Hor m. B. ž. pomn.; božíhorský
j	Ježíš, -e m.; Ježíš Kristus
	ježíšek, -ška m. (vánoční dárek, nadílka); Ježíšek (malý Ježíš; Štědrý den, Štědrý večer)
k	klížící (kdo nebo co klíží)
	kněz, -e m., jedn. 5. knězi, mn. 1. kněží, 2. -ží, 3. -žím, 4. -ze, 6. -žích, 7. -žími
	kružítko stř.
	krvežíznivý
	kůže ž., jedn. 7. kůží, mn. 2. kůží, 3. kůžím atd.
l	lež, lži ž., mn. 1., 4. lži, 3. lžím, 6. lžích, 7. lžemi
	ležet, 3. mn. leží
	loužící (kdo nebo co louží)
	lžíce ž., jedn. 7. lžící i lžicí, mn. 2. lžic, 3. lžícím i lžicím, 6. lžících i lžicích, 7. lžícemi i lžicemi
	lžícový
m	matka ž.; matčin; Matka boží
	městka ž. (křečová žíla)
	místodržící, -ího m.
	mříž, -e i mříže ž., mn. 2. mříží, 3. mřížím atd.
	muka stř. pomn.; boží muka
	mužík, -a m. (k muž)
	mžít, 3. mn. mží; rozk. mži; příč. mžilo; podst. jm. mžení
n	nábřeží stř.; Smetanovo nábřeží, nábřeží Kapitána Jaroše, nábřeží 17. (Sedmnáctého) listopadu
	nadloží stř.
	nádraží stř.; Masarykovo nádraží, nádraží Olomouc-město
	nahlížet, 3. mn. nahlížejí i nahlíží
	náležející i náležící
	naležet se, 3. mn. naleží se
	náležet, 3. mn. náležejí i náleží
	narážet, 3. mn. narážejí i naráží; příč. narážen
	navážet, 3. mn. navážejí i naváží
	nažít i nažnout, viz nažnout
	nažnout i nažít, 1. j. nažnu; rozk. nažni, nažněte; příč. nažal i nažnul, nažat i nažnut; podst. jm. nažnutí
	ne-; slova s předponou ne-, kterých se užívá také kladně, viz také pod příslušným slovem kladným
	nožířství stř.
o	obdržet, 3. mn. obdrží
	obhlížet, 3. mn. obhlížejí i obhlíží
	obrážet, 3. mn. obrážejí i obráží; příč. obrážen
	obžínky, -nek ž. pomn.
	odležet, 3. mn. odleží
	odvážet, 3. mn. odvážejí i odváží
	ohlížet se, 3. mn. ohlížejí se i ohlíží se
	orážet, 3. mn. orážejí i oráží; příč. orážen
	ožíhat, podst. jm. ožíhání (k ožehnout i k žíhat)
	ožínat, podst. jm. ožínání
	ožít i ožnout, viz ožnout
	ožít, 1. j. ožiji i ožiju, 3. mn. ožijí i ožijou; rozk. ožij; příč. ožil, ožit; podst. jm. ožití
	ožnout i ožít, 1. j. ožnu; rozk. ožni, ožněte; příč. ožal i ožnul, ožat i ožnut; podst. jm. ožnutí
p	paroží stř.
	pidimužík, -a m.
	plž, -e m.; plží
	Pobřeží slonoviny, s.; Republika Pobřeží slonoviny
	pobřeží stř.
	podlaží stř.
	podloží stř.
	podpaží i podpaždí stř.
	podrážet, 3. mn. podrážejí i podráží
	podruží stř.
	pohlížet, 3. mn. pohlížejí i pohlíží
	porážet, 3. mn. porážejí i poráží; příč. porážen
	použít, 1. j. použiji i použiju, 3. mn. použijí i použijou; rozk. použij; příč. použil; podst. jm. použití
	používat, podst. jm. používání
	Pováží stř.; povážský, mn. -žští
	Pováží, -í s.; povážský
	Povolží, -í s.; povolžský
	pozdržet, 3. mn. pozdrží
	požít i požnout, viz požnout
	požívačný i poživačný
	požívat, podst. jm. požívání
	požnout i požít, 1. j. požnu; rozk. požni, požněte; příč. požal i požnul, požat i požnut; podst. jm. požnutí (pokosit)
	pražírna, -y ž.
	přehlížet, 3. mn. přehlížejí i přehlíží
	překážet, 3. mn. překážejí i překáží
	přeležet, 3. mn. přeleží
	převážet, 3. mn. převážejí i převáží
	přežít, 1. j. přežiji i přežiju, 3. mn. přežijí i přežijou; rozk. přežij; příč. přežil, přežit