Pravidla českého pravopisu

cčechoamerický
 čechofil, -a m., mn. 4., 7. -y
 čechoslovakizmus, -izmu i čechoslovakismus [-zm-], -ismu m.
 Čechov, -a m., 3., 6. Čechovovi; Čechovův
 Čechy, Čech ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (země); Čech, -a m.; český, mn. čeští
 Čechy, Čech ž. pomn.; Čech m.; český
 čedar, -u m.
 čedič, -e m.
 čejka ž.
 čekaná, -é ž.
 čekárna, -y ž.
 čeládka ž.
 Čelákovice, -ic ž. pomn.; čelákovický
 čeleď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi
 čeledín, -a m.
 čeledník, -u m.
 čelist, -i ž.
 čelistní
 čelisťový
 čelit
 Čeljabinsk, -u i -a m.; čeljabinský
 čelní (např. náraz)
 čelný (např. představitel)
 čelo s.; v čele (např. skupiny)
 Čeněk, -ňka m.; Čeňka, -y ž.
 čenich, -u m.
 Čenstochová, -é ž.; čenstochovský
 čepec, -pce m.
 čepel, -e ž.
 čepice ž.
 čepobití s.
 čepýřit (se), rozk. (ne)čepýři (se) i (ne)čepyř (se)
 čeřen, -u m.
 čeřit
 čerň, -ně ž.
 Černá hora (vrch); černohorský
 Černá Hora, Č-é H-y ž.; Černohorec m.; černohorský
 Černá v Pošumaví, Č-é v P. ž.; černský
 černat (se)
 Černé jezero
 Černé moře; černomořský
 černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
 Černigov [-ňi-], -a m.; černigovský
 černit, 3. mn. černí; příč. černil (barvit načerno)
 černobýl, -u m.
 černoch, -a m.; černoška ž.
 černokněžnický
 černokněžník, -a m.
 černooký
 černošský, mn. -šští
 černovlasý
 černozem, -ě ž.
 černozemní
 černý; černé divadlo (druh divadla); Černé divadlo (divadlo v Praze); Černé moře; Černá hora (vrch)
 čerpat
 Čertovo jezero
 červ, -a m.
 červánky, -ů m. pomn.
 červeň, -ně ž.
 červen, -vna m.
 červenat (se)
 červenobílý
 červenomodrobílý
 červený; Červený kříž; Červená sedma (kabaretní soubor); Červená karkulka (Karkulka, pohádková bytost); Červená kniha ohrožených druhů
 červivět, 3. mn. červivějí i červiví
 červivý
 česač i česáč, -e m.
 česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
 česat, 1. j. češu i česám, 3. mn. češou i česají; rozk. češ i česej
 Česká Lípa, Č-é L-y ž.; (česko)lipský
 Česká republika, Č-é r-y ž.; Čech m.; český
 čéška ž.
 České Budějovice, Č-ých B-ic ž. pomn.; (česko)budějovický
 České středohoří
 česko-ruský (např. slovník)
 českobratrský
 Českomoravská vrchovina
 českomoravský; Českomoravská vrchovina
 Československo, -a s.; Česká a Slovenská Federativní Republika (dř.)
 československý; Československá republika, Československo (dř.)
 Český Brod, Č-ého B-u m.; českobrodský
 Český kras
 Český les
 Český ráj
 český; ..., Česká národní banka, ...
 český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
 Česlav, -a m.; Česlava, -y ž.
 česnek, -u m.
 česno s.
 češství s.
 čest, cti ž.
 čeština ž.
 češtinář, -e m.
 Čestmír, -a m.; Čestmíra, -y ž.
 čestnost, -i ž.
 čestný
 češule ž.
 četař, -e m.; četařka ž.
 četba, -y ž.
 četnický
 Podobné:
aaccelerando [ače-]
 akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
 anhydrid, -u m. (chemická sloučenina)
 armáda ž.; Armáda České republiky
 armáda; Armáda České republiky
bBabylon, -u m. (v Čechách); babylonský
 Bahamy, Baham ž. pomn.; Bahamské společenství; Bahamec m.; bahamský
 banka ž.; Česká národní banka, Komerční banka, a. s.
 banka; Česká národní banka, Komerční banka, a. s.
 Bečva, -y ž.; bečevský
 beseda ž.; Česká beseda, Moravská beseda (tance); Beseda brněnská, Měšťanská beseda, Umělecká beseda (spolky)
 bezúčelný
 bílomodročervený
 blata, blat s. pomn. (močály, rašeliniště apod.); Blata (v již. Čechách); blatský
 bodyček, -čeku m.
 Bohdaneč, -nče m. i ž.; bohdanečský
 bratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
 břemeno s., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
 břinčet, 3. mn. břinčí
 břitce, 2. st. břitčeji
 bručet, 3. mn. bručí
 brzký, mn. brzcí, 2. st. brzčejší
 bůček, -čku m.
 bučet, 3. mn. bučí
 budíček, -čku i -čka m., jedn. 4. -ček i -čka
 budižkničemu m., ž. i s. neskl.
 býček, -čka m.
 Bytča, -če ž.; bytečský
 bzučet, 3. mn. bzučí
cčasopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Časopis lékařů českých, Časopis Národního muzea
 cellista [čeli-], -y m.
 cello [čelo] s.
 cembalista [čem-], -y m.
 cembalo [čem-] s.
 četnictvo s.
 četník, -a m.
 četnost, -i ž.
 čevapčiči i čevabčiči s. neskl., mn. -či s. neskl. i -če m.
 chlebíček, -čku m.
 chvalořeč, -i ž., mn. 3. -čem, 6. -čech, 7. -čmi
 ciferný (např. součet)
 církev, -kve ž.; katolická církev, církev římskokatolická; Českobratrská církev evangelická (náboženské organizace)
 číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
 clavicembalo [kla-čem-] s.
 člověk, -a m., jedn. 3., 6. -ku, 5. -če, mn. lidé
 co zájm., 2. čeho, 3. čemu, 4. co, 6. o čem, 7. čím
 concertino [končertý-] s.
 crčet, 3. mn. crčí
 čtyřče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 cvičenec, -nce m.; cvičenka ž.
dděvče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 dispečer [dy-], -a m.
 divočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým)
 dobytče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 Dominika [-ny-], -y ž.; Dominické společenství; Dominičan m.; dominický
 dopéci i dopéct, 1. j. dopeču, 3. mn. dopečou; rozk. dopeč; příč. dopekl, dopečen
 doříci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; příč. dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen
 dosíci i dosíct, 1. j. doseču, 3. mn. dosečou; rozk. doseč; příč. dosekl, dosečen (dosekat)
 dosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete
 dotknout se, příč. dotkl se i dotknul se, dotčen, dotknut; podst. jm. dotčení i dotknutí
 dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen
 dovléci i dovléct, 1. j. dovleču, 3. mn. dovlečou; rozk. dovleč; příč. dovlekl, dovlečen
 drnčet, 3. mn. drnčí
 Dušičky, -ček ž. pomn.
 dvojče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
eEvropa, -y ž.; Evropan, -a m.; evropský; Evropské společenství, Evropský parlament; Evropský pohár (např. ve sportovní gymnastice)
ffiála, -y ž. (ozdobné zakončení gotických pilířů)
 fičet, 3. mn. fičí
 filharmonie [-ny-] ž.; Česká filharmonie
 forčekink, -ku m.
 frčet, 3. mn. frčí
ggalerie [-le- i -lé-] ž., mn. 2. -rií; Národní galerie, Alšova jihočeská galerie, Galerie hl. m. Prahy, Galerie bratří Čapků, Galerie Centrum
hhebký, 2. st. hebčí i hebčejší
 hladce, 2. st. hladčeji
 hlučet, 3. mn. hlučí
 hořce, 2. st. hořčeji
 horce, horko, 2. st. horčeji
 hořký, 2. st. hořčejší
 horký, 2. st. horčejší
 hostinec, -nce m.; hostinec Pod Černým vrchem, hostinec U Kaštanu apod.
 hrčet, 3. mn. hrčí
 hřebíček, -čku m.
 Hustopeče, -í ž. pomn.; hustopečský, mn. -čští
iinfračervený
jjazýček, -čku m.
 jedináček, -čka m.
 jesličky, -ček ž. pomn.
 ježíšek, -ška m. (vánoční dárek, nadílka); Ježíšek (malý Ježíš; Štědrý den, Štědrý večer)
 jižní; jižní pól, jižní Čechy, jižní Evropa; Jižní Amerika
kkabaret, -u m.; kabaret Červená sedma
 káče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 kačena ž.; kačení
 kačer, -a m.; kačeří
 kalvín, -a m. (stoupenec Kalvínova učení); vl. jm. Kalvín
 kancelář, -e ž.; Kancelář prezidenta republiky; Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu; Česká tisková kancelář
 karkulka ž. (čepec); Červená karkulka, Karkulka (pohádková postava)
 kdákat, 3. j. kdáče i kdáká, 3. mn. kdáčou i kdákají; rozk. (ne)kdákej
 Kdyně ž. (v Čechách); kdyňský, mn. -ňští
 kleče i vkleče přísl.
Naposledy hledáno:

čé, lump, zprávka, ruze, profese, usvědčovat, vniveč, pradávný, sveď, saskie

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.