Pravidla českého pravopisu

 Podobné:
aapartheid [-teji-], -u m.
bbělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
 blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
 bolet, 3. mn. bolí i bolejí
 břitce, 2. st. břitčeji
 bubřet, 3. mn. bubřejí i bubří
 bujet, 3. mn. bují i bujejí
 bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
 burácet, 3. mn. burácejí i burácí
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
cčernět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
 červivět, 3. mn. červivějí i červiví
 choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 churavět, 3. mn. churavějí i churaví
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
 civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
 čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
ddějinný; dějinně
 dějiny, -jin ž. pomn.
 dějiště, -iště s., mn. 2. -išť
 děravět, 3. mn. děravějí i děraví
 dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
 divočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým)
 dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
 dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
 docházet, 3. mn. docházejí i dochází
 dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
 dohlížet, 3. mn. dohlížejí i dohlíží
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
 dole, 2. st. doleji
 dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
 domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 donášet, 3. mn. donášejí i donáší
 dopíjet, 3. mn. dopíjejí i dopíjí
 doplácet, 3. mn. doplácejí i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
 dopřát, 1. j. dopřeji i dopřeju, 3. mn. dopřejí i dopřejou; rozk. dopřej; příč. dopřál, dopřán
 doprovázet, 3. mn. doprovázejí i doprovází
 dorážet, 3. mn. dorážejí i doráží; příč. dorážen
 dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
 dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosejí i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí
 dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
 dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
 dotvářet, 3. mn. dotvářejí i dotváří
 dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
 dovážet, 3. mn. dovážejí i dováží
 doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
 dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
eesejista, -y m.
 esejistický [-ty-]
gGuinea [gví-], -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Guinejec, -jce m.; guinejský; Guinejský záliv
hhanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
 házet, 3. mn. házejí i hází
 hladce, 2. st. hladčeji
 hladovět, 3. mn. hladovějí i hladoví
 hluboko, hluboce, 2. st. hloub, hlouběji
 hokejista, -y m.; hokejistka ž.
 hořce, 2. st. hořčeji
 horce, horko, 2. st. horčeji
 hovět, 3. mn. hoví i hovějí; rozk. hov i hověj
 hřát, 1. j.eji i hřeju, 3. mn. hřejí i hřejou; rozk. hřej; příč. hřál, hřát; podst. jm. hřátí
 hrbatět, 3. mn. hrbatějí i hrbatí
 hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
iidea ž., jedn. 2. idey i ideje, 3., 6. ideji, 4. ideu, 7. ideou i idejí, mn. 1., 4. idey i ideje, 2. idejí, 3. ideám i idejím, 6. ideách i idejích, 7. ideami i idejemi
jjalovět, 3. mn. jalovějí i jaloví
 jednoduše, 2. st. jednodušeji
 její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
 jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
 jemně, 2. st. jemněji
kkácet, 3. mn. kácejí i kácí
 klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
 klít, 1. j. kleji i kleju, 3. mn. klejí i klejou; rozk. klej; příč. klel; podst. jm. klení
 kolejiště, -iště s., mn. 2. -išť
 koleno, -a s., mn. 2. kolen, 3. -ům, 6. -ech, 7. -ny, o tělesných údech též 2. a 6. častěji kolenou
 Korea, -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Korejec, -jce m.; korejský
 kostnatět, 3. mn. kostnatějí i kostnatí
 koulet, 3. mn. koulejí i koulí
 krájet, 3. mn. krájejí i krájí
 krátce, 2. st. kratčeji
 křehce, 2. st. křehčeji
 krotce, 2. st. krotčeji
 krvácet, 3. mn. krvácejí i krvácí
 kutálet, 3. mn. kutálejí i kutálí
 kvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení
 kymácet, 3. mn. kymácejí i kymácí
llačnět, 3. mn. lačnějí i lační
 lehce, lehko, 2. st. lehčeji
 liknavět, 3. mn. liknavějí i liknaví
 lít, 1. j. liji, leji i liju, leju, 3. mn. lijí, lejí i lijou, lejou; rozk. lij i lej; příč. lil, lit
 lpět, 3. mn. lpí i lpějí; příč. lpěl; podst. jm. lpění
mmáčet, 3. mn. máčejí i máčí
 malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
 malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
 měkce, 2. st. měkčeji
 míjet, 3. mn. míjejí i míjí; rozk. míjej; příč. míjel
Naposledy hledáno:

eji, sněť, obklíčit, zvedl, zakysl, slovakistika, zrazit, pomla, avď, domění

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.