Pravidla českého pravopisu

hhnětač, -e m.
 Podobné:
hhníst, 1. j. hnětu; rozk. hně; příč. hnětl, hněten
 hnout, 1. j. hnu; rozk. hni, hněte; příč. hnul, hnut; podst. jm. hnutí
oohnout, 1. j. ohnu; rozk. ohni, ohněte; příč. ohnul, ohnut; podst. jm. ohnutí
pprohníst, 1. j. prohnětu; rozk. prohně; příč. prohnětl, prohněten
uuhníst, 1. j. uhnětu; rozk. uhně; příč. uhnětl, uhněten
zzhníst, 1. j. zhnětu; rozk. zhně; příč. zhnětl, zhněten
 zpovrchnět, 3. mn. zpovrchnějí i zpovrchní
Naposledy hledáno:

hně, ahnit, drač, ovrh, zchopit, braník, tojí, rybina, spolupracovník, pemz

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.