Pravidla českého pravopisu

bbalící (kdo nebo co balí)
 barvící (kdo nebo co barví)
 basový (k bas nebo basa)
 bednící (kdo nebo co bední)
 bělící (kdo nebo co bělí)
 bílící (kdo nebo co bílí)
 brázdící (kdo nebo co brázdí)
 brousící (kdo nebo co brousí)
 brzdící (kdo nebo co brzdí)
 budící (kdo nebo co budí)
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
cchladící (kdo nebo co chladí)
 cídící (kdo nebo co cídí)
 čistící (kdo nebo co čistí)
ddělící (kdo nebo co dělí)
 dojící (kdo nebo co dojí)
 dráždící (kdo nebo co dráždí)
hhasící (kdo nebo co hasí)
 hloubící (kdo nebo co hloubí)
 hod, -u m.; Hod boží nebo Boží hod
 hojící (kdo nebo co hojí)
 holící (kdo nebo co holí)
 honící (kdo nebo co honí)
kkalící (kdo nebo co kalí)
 klížící (kdo nebo co klíží)
 krášlící (kdo nebo co krášlí)
 kreslící (kdo nebo co kreslí)
 křísící (kdo nebo co křísí)
 kropící (kdo nebo co kropí)
 kroutící (kdo nebo co kroutí)
 kryjící (kdo nebo co kryje)
lladící (kdo nebo co ladí)
 lepící (kdo nebo co lepí)
 leštící (kdo nebo co leští)
 loužící (kdo nebo co louží)
mměnící (kdo nebo co mění)
 měřící (kdo nebo co měří)
 mísící (kdo nebo co mísí)
 mlátící (kdo nebo co mlátí)
 mořící (kdo nebo co moří)
 mrazící (kdo nebo co mrazí)
 mučící (kdo nebo co mučí)
ppařící (kdo nebo co paří)
 pečící (kdo nebo co peče)
 pěstící (kdo nebo co pěstí)
 plnící (kdo nebo co plní)
 pojící (kdo nebo co pojí)
rřadící (kdo nebo co řadí)
 razící (kdo nebo co razí)
 řídící (kdo nebo co řídí)
ssběhlý (dolů nebo dohromady); jiné je zběhlý (zkušený; který dezertoval)
 sdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
 sedrat, 1. j. sederu, 2. j. sedereš, ..., 3. mn. sederou; rozk. seder; příč. sedral, sedrán; podst. jm. sedrání (např. peří nebo něco z něčeho); jiné je zedrat (roztrhat, rozdrásat)
 šijící (kdo nebo co šije)
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 škrobící (kdo nebo co škrobí)
 škrtící (kdo nebo co škrtí)
 slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
 slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
 smažící (kdo nebo co smaží)
 smrtící (kdo nebo co usmrcuje)
 solící (kdo nebo co solí)
 stahat (dolů nebo dohromady); jiné je ztahat (unavit)
 stáhnout, příč. stáhl, stažen (dolů nebo dohromady)
 stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
 stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby)
 stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
 stínící (kdo nebo co stíní)
 století s., mn. 1. století nebo staletí atd.
 strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
 sušící (kdo nebo co suší)
 svatovítský; Svatovítský dóm nebo Svatovítský chrám (v Praze) (viz § 67)
ttavící (kdo nebo co se taví)
 těsnící (kdo nebo co těsní)
 tlumící (kdo nebo co tlumí)
 trávící (kdo nebo co tráví)
 třídící (kdo nebo co třídí)
 tužící (kdo nebo co tuží)
 tvrdící (kdo nebo co tvrdí)
uučící (kdo nebo co učí)
vvážící (kdo nebo co váží)
 vlhčící (kdo nebo co vlhčí)
 vodící (kdo nebo co vodí)
 volící (kdo nebo co volí)
zzářící (kdo nebo co září)
 zběhlý (zkušený; který dezertoval); jiné je sběhlý (dolů nebo dohromady)
 zbrousit, rozk. zbrus; příč. zbroušen (broušením odstranit nebo nabrousit; přeneseně též křížem krážem projít); viz i sbrousit
 zdící (kdo nebo co zdí)
 zdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
 zedrat, 1. j. zederu, 2. j. zedereš, ..., 3. mn. zederou; rozk. zeder; příč. zedral, zedrán (roztrhat, rozdrásat); jiné je sedrat (např. peří nebo něco z něčeho)
 žehlící (kdo nebo co žehlí)
 žhavící (kdo nebo co žhaví)
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zlézat, podst. jm. zlézání (např. horu); jiné je slézat (se) i slízat (se) (dolů nebo dohromady)
 zlézt, 1. j. zlezu; rozk. zlez; příč. zlezl; podst. jm. zlezení (např. horu); jiné je slézt (se) (dolů nebo dohromady)
 ztahat (unavit); jiné je stahat (dolů nebo dohromady)
 ztéci, 1. j. zteču, 3. mn. ztečou; rozk. zteč; příč. ztekl, ztečen (kniž., např. hradby); jiné je stéci (se) i stéct (se) (dolů nebo dohromady)
 ztékat, podst. jm. ztékání (kniž., např. hradby); jiné je stékat (se) (dolů nebo dohromady)
 ztepat, 1. j. ztepu i ztepám; rozk. ztepej (kniž. zbít, zkritizovat); jiné je stepat (stlouci naplocho nebo v celek)
 ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou); jiné je strhat (dolů)
nneboli spojka
 neboť spojka
 nebožák, -a m.; nebožačka ž.
 nebozez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 nebožka ž.
 nebožtík, -a m.
 Podobné:
aanebo, aneb spojka
tty zájm., 2. tebe (tebe se to netýká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v dopisech bývá Ty, Tebe, Tobě, Ti atd.
zzvonící (kdo nebo co zvoní)
Naposledy hledáno:

nebo, mec, návěje, velvyslanectví, popokatepetl, louč, ke, přibrousit, zformulovat, rozptylovat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.