Pravidla českého pravopisu

oojínit
 Podobné:
aadoptovat (osvojit)
bbát se, 3. mn. bojí se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
 bojiště, -iště s., mn. 2. -išť
cchvojí s.
ddojící (kdo nebo co dojí)
 doji (např. přístroj)
 dojídat, podst. jm. dojídání
 dojímat
 dojímavý
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. doji
 dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
 dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
 dojížďka ž., mn. 2. -děk
 dostát, 1. j. dostojím; rozk. dostůj; příč. dostál
 dvoje; dvojí
 dvojice ž.
hhnojivo s.
 hobojista, -y m.
 hojící (kdo nebo co hojí)
 hoji (např. mast)
 hoji
jjistojistě přísl.
mmůj zájm., m., 2. mého, 3. mému, 4. živ. mého, neživ. můj, 6. mém, 7. mým; má i moje ž., 2. mé i mojí, 3. mé i mojí, 4. mou i moji, 6. mé i mojí, 7. mou i mojí; mé i moje s., 2. mého, 3. mému, 4. mé i moje, 6. mém, 7. mým; mn. m. živ. 1. moji i mí,
nnapojit
 nastát se, 1. j. nastojím se; příč. nastál se
 nedostát, 1. j. nedostojím; příč. nedostál
ooboje; obojí
 obstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
 odkrojit
 odpojit
 odzbrojit
 oko s., mn. ž. 1., 4. oči, 2. očí, 3. očím, 6. očích, 7. očima (o tělesném ústrojí, jinak oka atd.)
 okolostojící
 opojit
 ozbrojit
pparanoický [-noji-]
 paranoik [-noji-], -a m.
 podobojí i pod obojí přísl.; přijímat podobojí i pod obojí
 podobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení)
 pojící (kdo nebo co pojí)
 poji (např. hmota)
 pojídat, podst. jm. pojídání
 pojidlo s.
 pojímat, podst. jm. pojímání
 pojíst, 1. j. pojím, 3. mn. pojedí; rozk. pojez; příč. pojedl, pojedeno
 pojištěnec, -nce m.; pojištěnka ž.
 pojištění s.
 pojistit, rozk. pojisti i pojisť, pojistěte i pojisťte; příč. pojištěn
 pojistka ž.
 pojistné, -ého s.
 pojistný
 pojišťovat
 pojišťovna, -y ž.
 pojit (k spojovat), 1. j. pojím
 pojít, 1. j. pojdu; rozk. pojdi, pojděte; příč. pošel, pošla; podst. jm. pojití (zhynout)
 pojítko s.
 pojivo s.
 pojíždět, 3. mn. pojíždějí i pojíždí
 pojízdný
 popojíždět, 3. mn. popojíždějí i popojíždí
 přestát, 1. j. přestojím; rozk. přestůj; příč. přestál; podst. jm. přestání
 projídat, podst. jm. projídání
 projímadlo s.
 projímat, podst. jm. projímání
 projímavý
 projíst, 1. j. projím, 3. mn. projedí; rozk. projez; příč. projedl, projeden
 projít, 1. j. projdu; rozk. projdi, projděte; příč. prošel, prošla; podst. jm. proji
 projíždět, 3. mn. projíždějí i projíždí
 projížďka ž., mn. 2. -děk
rrozdvojit
 rozpojit
ssdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
 sestrojit
 severo- ve složeninách jako severovýchodní, severozápadní, severojižní; severočeský, severomoravský; Severočech,
 skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě); jiné je zkreslit (podat zkomoleně)
 skrojit
 sletovat (letováním spojit)
 soustrojí s.
 spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat)
 spojit
 spojivka ž.
 stát, 1. j. stojím; rozk. stůj; příč. stál; podst. jm. stání
 stavit, příč. staven (tavením spojit); jiné je ztavit (roztavit)
 strojírenský
 strojírenství s.
 strojírna, -y ž.
 svatojiřský
 svůj zájm., m., 2. svého, 3. svému, 4. živ. svého, neživ. svůj, 6. svém, 7. svým; svá i svoje ž., 2. své i svojí, 3. své i svojí, 4. svou i svoji, 6. své i svojí, 7. svou i svojí; své i svoje s., 2. svého, 3. svému, 4. své i svoje, 6. svém, 7. svým
ttroje, trojí
 trojice ž.; svatá Trojice
 tvůj zájm., m., 2. tvého, 3. tvému, 4. živ. tvého, neživ. tvůj, 6. tvém, 7. tvým; tvá i tvoje ž., 2. tvé i tvojí, 3. tvé i tvojí, 4. tvou i tvoji, 6. tvé i tvojí, 7. tvou i tvojí; tvé i tvoje s., 2. tvého, 3. tvému, 4. tvé i tvoje, 6. tvém, 7. tvým
 ty zájm., 2. tebe (tebe se to netýká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v dopisech bývá Ty, Tebe, Tobě, Ti atd.
uucho s., mn. ž. 1., 4., 5. uši, 2. uší, 3. uším, 6. uších, 7. ušima (o tělesném ústrojí, jinak ucha, uch atd.)
 ukojit
 ukrojit
 uspokoji
 ustát se, 1. j. ustojím se; příč. ustál se
 ústrojí s.
 ustrojit
Naposledy hledáno:

oji, přeč, černošský, adrou, karoten, štěnice, jje, záď, plachet, rozumět

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.