Ověd: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
d	dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
	dozvědět se viz dovědět se
j	jazykověda ž.
n	nápověda ž. (napovídání)
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	nápovědní
	neodpovědný
o	odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
	odpovědnost i zodpovědnost, -i ž.
	odpovědný i zodpovědný
p	povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
	povědomí stř.
	povědomý; povědomě
	předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
	předpovědní
	přírodovědecký
	přírodovědný
s	spolujezdec, -dce m.; spolujezdkyně ž., mn. 2. -yň i -yní spoluodpovědný i spoluzodpovědný
	spoluzodpovědný i spoluodpovědný
t	tělověda ž.
v	vypovědět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; příč. vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypovědění i vypovězení
	výpovědní
z	zapovědět, 1. j. zapovím; rozk. zapověz; příč. zapověděl, zapověděn i zapovězen
	zodpovědět, 1. j. zodpovím, 3. mn. zodpovědí; rozk. zodpověz; příč. zodpověděn i zodpovězen
	zodpovědnost i odpovědnost, -i ž.
	zodpovědný i odpovědný
	zpovědní
	zpovědnice ž.
	zpovědník, -a m.