| s | se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.) |
| s | sebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe |
| sebekritika [-ty-] ž. | |
| sebeobrana ž. | |
| sebeúcta ž. | |
| sebevědomí s. | |
| sebevědomý; sebevědomě | |
| sebevrah, -a m.; sebevražedkyně, ž., mn. 2. -yň i -yní, i sebevražednice ž. | |
| sebevzdělání s. | |
| sebezapření s. |
| Podobné: | |
| s | sebrat, 1. j. seberu, 2. j. sebereš, ..., 3. mn. seberou; rozk. seber; příč. sebral, sebrán; podst. jm. sebrání |
naď, nosen, sebe, edobraz, okenic, dovléknout, úředn, bezmy, ztřidit, moll