| d | divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat) |
| o | oblíbit si, rozk. oblib si |
| odpočinout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; příč. odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpočinut, odpočnut i odpočat | |
| p | povšimnout si, příč. povšiml si |
| předsevzít si, příč. předsevzal si | |
| přispíšit si, rozk. přispiš si | |
| s | se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.) |
| sednout si, příč. sedl si | |
| stěžovat si (naříkat); jiné je ztěžovat (činit obtížným) | |
| stýskat si, podst. jm. stýskání | |
| u | umínit si, rozk. umiň si |
| usmyslit si i usmyslet si, 3. mn. usmyslí si i usmyslejí si; rozk. usmysli si; příč. usmyslil si i usmyslel si, usmyšlen | |
| v | všimnout si, příč. všiml si |
| vymínit si, rozk. vymiň si | |
| vysloužit si, rozk. vysluž si | |
| vyvrtnout (si), příč. vyvrtl si i vyvrtnul si, vyvrtnut (např. nohu) | |
| z | ztěžovat (činit obtížným); jiné je stěžovat si (naříkat) |
| s | Siam, -u m.; siamský |
| Sibiň, -ně ž.; sibiňský | |
| Sibiř, -e ž.; Sibiřan m.; sibiřský | |
| Sibiř, -e ž.; sibiřský | |
| Sibyla, -y ž. | |
| Sibyla, -y ž. | |
| sice přísl. | |
| sice; a sice spojka | |
| síci i síct, 1. j. seču, 3. mn. sečou; rozk. seč; příč. sekl, sečen | |
| Sicílie ž.; Sicilan, -a m.; sicilský | |
| Sicilie, -e ž.; Sicilan m.; sicilský | |
| sídelní | |
| sídliště, -iště s., mn. 2. -išť; Sídliště A. Staška, Sídliště Míru; sídliště Spořilov (viz § 82) | |
| sídlištní | |
| sídlit | |
| sídlo s. | |
| siemens [sí-], -u m. (zn. S) | |
| siena ž. | |
| Sierra Leone, S-y L. ž.; sierraleonská republika; Sierraleoňan m.;sierraleonský | |
| Sierra Maestra, S-y M-y ž. | |
| Sierra Nevada, S-y N-y ž.; sierranevadský | |
| siesta ž. | |
| sifon [-on i -ón], -u m. | |
| signál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| signalizace ž. | |
| signalizační | |
| signalizovat | |
| signální | |
| signálový | |
| signatář, -e m. | |
| signatura [-tu- i -tú-] ž. | |
| signovat | |
| signum, -na s. | |
| sikh, -a m. | |
| síl, -u m. (kožešina) | |
| síla, -y ž., jedn. 7. sílou i silou, mn. 2. sil, 3. sílám i silám, 6. sílách i silách, 7. sílami i silami | |
| silácký | |
| silák, -a m.; silačka ž. | |
| siláž, -e ž. | |
| silážovat, podst. jm. silážování | |
| silenka ž. | |
| silice ž. | |
| silicit, -u m. | |
| silicium, -cia s. | |
| silikát, -u m. | |
| silikon, -u m. | |
| silikóza, -y ž. | |
| sílit, rozk. sil | |
| silnice ž. | |
| silnoproudý | |
| silný | |
| silo s. | |
| siločára ž., jedn. 7. siločárou, mn. 2. siločár, 3. siločárám atd. | |
| siloměr, -u m. | |
| silon, -u m. | |
| silový (k síla i k silo) | |
| silueta ž. | |
| silur, -u m. | |
| Silva i Sylva, -y ž. | |
| Silva i Sylva, -y ž. | |
| Silván i Silvan, -a m.; Silvána i Silvana, -y ž. | |
| Silvestr, -a m. | |
| silvestr, -a m. (zábava); vl. jm. Silvestr | |
| silvestrovský | |
| Silvie i Sylvie, -e ž. | |
| símě i sémě s., viz semeno | |
| Simeon, -a m. | |
| simerink, -ku m. | |
| Simferopol, -u m.; simferopolský | |
| Simon, -a m.; Simona, -y ž. | |
| simplifikace ž. | |
| simulace ž. | |
| simulant, -a m. | |
| simulovat | |
| simultánní; simultánně | |
| simultánnost, -i ž. | |
| síň, -ně ž.; Dvořákova síň i síň Dvořákova apod. | |
| Sinaj, -e m.; sinajský | |
| Sinaj, -e m.; sinajský | |
| sinalý | |
| sinat nedok. (stávat se sinalým) | |
| sinavý | |
| sinekura [-ku- i -kú-] ž. | |
| Singapur, -u m.; Singapurec, -rce i Singapuřan, -a m.; singapurský | |
| Singapur, -u m.; Singapurská republika; Singapurec i Singapuřan m.; singapurský | |
| singulár, -u m. | |
| singulární | |
| sinice ž. (rostlina) | |
| síňka ž. | |
| sinologie ž. | |
| síňový (k síň) | |
| sinový (např. věta) | |
| sintr, -u m. | |
| sinus, -nu i -nusu m. (zn. sin) | |
| sinusoida ž. | |
| sinusový (např. pravítko) | |
| siný | |
| sionista [-ny-], -y m. | |
| sionistický [-nysty-] | |
| sípat, 1. j. sípám i sípu; rozk. sípej (vydávat sípavý hlas) |
| Podobné: | |
| a | abych, abys (ale aby ses nebál, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste, aby |
| agresivita ž. | |
| agresivní [-si- i -sí-] | |
| Alois [-oj-] i Alojz, -e [-ze] i -a [-za] m.; Aloisie [-ojzi-] i Alojzie, -e ž. | |
| Alois, -se [-ze] i -sa [-za] i Alojz, -e i -a m.; Aloisie [-zi-] i Alojzie ž. | |
| Andalusie [-lúz- i -luz-], -e ž.; Andalusan m.; andaluský | |
| Andalusie [-lúz- i -luz-]; Andalusan, -a m.; andaluský, mn. -luští | |
| andalusit [-zit], -u m. | |
| antitoxin [-ty-ksi- i -ty-ksí-], -u m. | |
| apsida ž. | |
| Arsinoa, -noy i Arsinoe [-é], -noy i neskl. ž. | |
| Asie [áz-] ž.; Asijec, -jce m.; asijský | |
| Asie [áz-], -e ž.; Asijec m.; asijský | |
| asigmatický [asi-ty-] | |
| asimilace ž. | |
| asimilovat | |
| asistence ž. | |
| asistenční | |
| asistent, -a m. | |
| asistovat | |
| aťsi spojka i část. | |
| b | babylon [-on i -ón], -u m. (zmatek); Babylon (starověké asijské město) |
| bacilonosič, -e m. | |
| basic [bejzik], -cu [-ku] i -ku m.; programovací jazyk Basic | |
| Basilej [-zi-], -e ž.; basilejský | |
| basista, -y m. | |
| besídka ž. | |
| bezkonfesijní i bezkonfesní | |
| Bílá Rus, B-é R-si ž. | |
| biopsie ž. | |
| Brasilia [-zí-], -ie ž. (město); brasilijský | |
| bratříci, -ků m. mn. (husitské vojsko) | |
| bravo; bravissimo [-a-si-] (ital.) | |
| Brindisi [-dyzi] neskl. s.; brindiský | |
| brousící (kdo nebo co brousí) | |
| brousicí (např. stroj) | |
| brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení | |
| brusič, -e m. | |
| brusičský, mn. -čští | |
| brusičství s. | |
| brusinka ž. | |
| brusírna, -y ž. | |
| buďsi spojka i část. | |
| bula, -y ž.; Zlatá bula sicilská | |
| bych, bys (ale učil by ses, pamatoval by sis atp.) by, mn. bychom, byste, by | |
| být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí | |
| byťsi spojka | |
| c | Cassius viz Kassius |
| Celsius [-z-], -sia m. | |
| Celsiův [-zi-] stupeň (zn. šC) | |
| cidre [sidr], -ru m. | |
| Cincinnati [sinsinety] neskl. s.; cincinnatský | |
| cirka přísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca) | |
| čísi zájm. | |
| city [si-] neskl. ž. i s. (město); City (v Londýně) | |
| cosi, cos zájm. | |
| d | dancing [-ci- i -si-], -gu m. |
| depresivní [-si- i -sí-] | |
| deset, deseti i desíti | |
| desetičlenný i desítičlenný | |
| desetidenní i desítidenní | |
| desetihaléř i desítihaléř i -halíř, -e m. | |
| desetikoruna i desítikoruna ž. | |
| desettisíckrát | |
| design [dyzajn], -u m. | |
| designace [-si-] ž. | |
| designát [-si-], -u m. | |
| designér [dyzajn-], -a m. | |
| designovaný [-si-] | |
| děsit, rozk. děs; příč. děšen | |
| desítka ž. | |
| devětsil, -u m.; Devětsil (spolek) | |
| disident [dysi-], -a m. | |
| disidentský [dysi-], mn. -tští | |
| disimilace [dysi-] ž. | |
| dixieland [dyksile-], -u m. | |
| dohasínat, podst. jm. dohasínání | |
| dohoda ž.; Postupimská dohoda (hist. událost) (viz § 68); Helsinské dohody (viz § 68) | |
| Doksy, Doks m. pomn., 6. -sech i -sích; dokský i dokeský, mn. -kští i -keští | |
| doosídlit | |
| doosídlovat i doosidlovat | |
| dosévat i dosívat, podst. jm. dosévání i dosívání | |
| dosíci i dosíct, 1. j. doseču, 3. mn. dosečou; rozk. doseč; příč. dosekl, dosečen (dosekat) | |
| dosíci, 1. j. dosáhnu, viz dosáhnout | |
| dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosejí i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí | |
| dusičnan, -u m. | |
| dusík, -u m. | |
| dusit, rozk. dus; příč. dušen | |
| dusitan, -u m. | |
| dusítko s. | |
| dusivý | |
| e | Eleuzína -zíny i Eleusis [-z-], -siny ž.; eleuzínský i eleusinský |
| Elysion i Elysium [-z-] i Elýzium, -ia s. | |
| epilepsie ž. | |
| Eufrozína i Eufrosina [-zi-], -y ž. | |
| Eurasie [-áz-], -e ž.; eurasijský | |
| expresionista [-ny-], -y m. | |
| expresionistický [-nysty-] | |
| expresionizmus [-ny-], -izmu i expresionismus [-nyzm-], -ismu m. | |
| expresivní [-si- i -sí-] |
Naposledy hledáno:
si, zajisté, aborce, brýl, ráčit, zdích, abezpe, balijsk, nedílný, abd