Pravidla českého pravopisu

uúklad, -u m.
 ukládač i ukladač, -e m. (stroj)
 ukládat, podst. jm. ukládání
 úkladný
 uklánět se, 3. mn. uklánějí se i uklání se
 úklid, -u m.; uklízečka
 uklidit, příč. uklizen
 uklidnit
 uklízet, 3. mn. uklízejí i uklízí; příč. uklízen
 úklon, -u m.
 úklona ž.
 uklonit (se)
 úklonmo přísl.
 úklonný
 Podobné:
bbuklé příd. jm. neskl. i m. neskl.
ddotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen
 Dukla, - ž.; dukelský
 důkladný
eEukleides, lat. Euclides, -da m.; eukleidovský i euklidovský, Eukleidova i Euklidova věta
 Euklidova i Eukleidova věta
 euklidovský i eukleidovský (např. geometrie)
kkuklík, -u m.
 Kukluxklan i Ku-klux-klan, -u m.
mmononukleóza, -y ž.
nnatlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen
 nukleární
 nukleoid, -u m.
 nukleon, -u m.
 nukleonový
 nukleosyntéza, -y ž.
 nukleotid [-ty-], -u m.
 nukleový
 nukleus, -eu m.
 nuklid, -u m.
oOakland [oukle-], -u m.; oaklandský
 odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen
 otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen
 ouklej, -e ž.
ppotlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen
 přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen
 prožluklý
 průklep, -u m.
 puklina ž.
 puknout, příč. pukl
rradionuklid [-dy-], -u m.
 ribonukleový
 rozpuknout, příč. rozpukl
 roztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen
ssfouknout, příč. sfoukl i sfouknul
 shluknout se, příč. shlukl se
 smáčet, 3. mn. smáčejí i smáčí (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmáčet (důkladně promáčet)
 smočit (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmočit (důkladně promočit)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
ttermonukleární
 tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen
 uknout, příč. ukl i uknul
uutlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen
vvnuknout, příč. vnukl; podst. jm. vnuknutí
 vtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen
 vyfouknout, příč. vyfoukl i vyfouknul
 vypouklý
 vypuklý (např. úhel)
 vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen
zzakuklit se
 zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen
 žluklý
 žluknout, příč. žlukl
 zmáčet, 3. mn. zmáčejí i zmáčí (důkladně promáčet); jiné je smáčet (slzami, do tekutiny apod.)
 zmočit (důkladně promočit); jiné je smočit (slzami, do tekutiny apod.)
 ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
Naposledy hledáno:

ukl, anemický, nezvyk, ics, recitál, toponomastika, holoc, rto, risknout, přehnal

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.