jic: pravidla českého pravopisu

j	jícen, -cnu m.

	Podobné:
b	bordóská jícha
c	cestující m. i ž. i příd. jm.
d	dlouhohrající (např. deska)
	dojící (kdo nebo co dojí)
	dojicí (např. přístroj)
	dvojice ž.
f	fenomén, -a m. (vynikající člověk)
h	hojící (kdo nebo co hojí)
	hojicí (např. mast)
i	idea ž., jedn. 2. idey i ideje, 3., 6. ideji, 4. ideu, 7. ideou i idejí, mn. 1., 4. idey i ideje, 2. idejí, 3. ideám i idejím, 6. ideách i idejích, 7. ideami i idejemi
j	její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
	jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
k	kajícník, -a m.; kajícnice ž.
	kajícný
	krajíc, -e m.
	kryjící (kdo nebo co kryje)
m	mizící i mizející
n	nacionále s. neskl. (listina obsahující osobní údaje)
	náležející i náležící
	nepřející
	nepřejícný
o	okolostojící
	on zájm., m., 2. živ. i neživ. ho, jej, jeho, (bez) něho, něj, 3. mu, jemu, (k) němu, 4. živ. ho, jej, jeho, (na) něho, něj, neživ. ho, jej, (na) něj, 6. (o) něm, 7. jím, (s) ním; mn. 1. živ. oni, neživ. ony, 2. jich, (bez) nich atd.; ona ž., 2., 3.,
	orchidea, -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí, mn. 1., 4. -ey i -eje, 2. -ejí, 3. -eám i -ejím, 6. -eách i -ejích, 7. -eami i -ejemi
p	pojící (kdo nebo co pojí)
	pojicí (např. hmota)
	polehčující (např. okolnost)
	pomíjejícnost, -i ž.
	poválečný (týkající se doby po válce)
	pracující m. i ž. i příd. jm.
	přednášející m. i ž. i příd. jm.
	příjice ž.
r	ranný (ran se týkající)
	robinzon, -a m. (člověk žijící o samotě); vl. jm. Robinson [-zo-]
s	šijící (kdo nebo co šije)
	spolucestující m. i ž.
	šumějící i šumící (např. les)
t	trojice ž.; svatá Trojice
u	účinkující m. i ž. i příd. jm.
	Úpravy, doplňky příkladů obecných jmen a vlastních názvů u stávajících heslových slov
z	zajíc, -e m.; zaječí
	žhnoucí (sálající)
	živoucí (žijící)