meji: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
d	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
o	oněmět, 3. mn. oněmějí i oněmí; příč. oněměl
	osamět, 3. mn. osamějí i osamí; příč. osaměl
	ozřejmět, 3. mn. ozřejmějí i ozřejmí; příč. ozřejměl; podst. jm. ozřejmění (stát se zřejmým)
p	pitomět, 3. mn. pitomějí i pitomí
	pomět se, 1. j. poměji se, 3. mn. pomějí se; příč. poměl se (mít se dobře)
	porozumět, 1. j. porozumím, 3. mn. porozumějí i porozumí; příč. porozuměl, porozuměno
	pousmát se, 1. j. pousměji se i pousměju se, 3. mn. pousmějí se i pousmějou se; rozk. pousměj se; příč. pousmál se; podst. jm. pousmání
	přimět, 1. j. přiměji i přiměju, 3. mn. přimějí i přimějou; rozk. přiměj; příč. přiměl; podst. jm. přimění (koho k čemu)
r	rozesmát, 1. j. rozesměji i rozesměju, 3. mn. rozesmějí i rozesmějou; rozk. rozesměj; příč. rozesmál, rozesmát
	rozumět, 1. j. rozumím, 3. mn. rozumějí i rozumí; příč. rozuměl
s	setmět se i setmít se, 3. mn. setmějí se; příč. setmělo se
	smát se, 1. j. směji se i směju se, 3. mn. smějí se i smějou se; rozk. směj se; příč. smál se; podst. jm. smání
	smět, 3. mn. smějí i smí; rozk. směj; příč. směl
	srozumět (se), 1. j. srozumím (se), 3. mn. srozumějí (se) i srozumí (se); příč. srozuměl (se), srozuměn
	šumějící i šumící (např. les)
	šumět, 3. mn. šumějí i šumí
t	tmět se i tmít se, 3. mn. tmějí se; příč. tmělo se
u	umět, 1. j. umím, 3. mn. umějí i umí; příč. uměl; podst. jm. umění
	usmát se, 1. j. usměji se i usměju se, 3. mn. usmějí se i usmějou se; rozk. usměj se; příč. usmál se; podst. jm. usmání
v	vyrozumět, 1. j. vyrozumím, 3. mn. vyrozumějí i vyrozumí; rozk. vyrozuměj, vyrozumějte; příč. vyrozuměl, vyrozuměn
	vysmát se, 1. j. vysměji se i vysměju se, 3. mn. vysmějí se i vysmějou se; rozk. vysměj se; příč. vysmál se; podst. jm. vysmání
z	zasmát se, 1. j. zasměji se i zasměju se, 3. mn. zasmějí se i zasmějou se; rozk. zasměj se
	zašumět, 3. mn. zašumějí i zašumí; příč. zašuměl
	zatmět se i zatmít se, 3. mn. zatmějí se; příč. zatmělo se
	zlakomět, 3. mn. zlakomějí i zlakomí
	zpitomět, 3. mn. zpitomějí i zpitomí; příč. zpitoměl (stát se pitomým)