omen: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
c	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
f	fenomenalizmus, -izmu i fenomenalismus [-zm-], -ismu m.
	fenomenální
	fenomenologie ž.
k	Kolomna, -y ž.; kolomenský
	komeniologie [-ny-] ž.
	komentář, -e m.
	komentátor, -a m.
	komentovat
	krouticí (např. moment)
m	medaile ž., mn. 2. -lí; Medaile Jana Amose Komenského, stříbrná medaile Masarykovy univerzity
	moment, -u m.
	momentální
	momentní
	momentový
n	napomenout, příč. napomenul, napomenut
	neopomenutelný i neopominutelný
	nomenklatura [-tu- i -tú-] ž.
o	opomenout i opominout, příč. opomněl, opomenul i opominul; podst. jm. opomenutí, opominutí i opomnění
p	připomenout, příč. připomenul i připomněl, připomenut; podst. jm. připomenutí
	prolegomena, -men stř. pomn.
	promenáda ž.
	promenovat
	pronomen [-nó-], -mina stř.
r	rozpomenout se, příč. rozpomenul se i rozpomněl se; podst. jm. rozpomenutí
u	upomenout, příč. upomenul i upomněl, upomenut; podst. jm. upomenutí
	uvědomit (si), rozk. uvědom (si), uvědomme (si) i uvědoměme (si); příč. uvědoměn i uvědomen
v	vyvzpomenout (si), příč. vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí
	vzpomenout, příč. vzpomenul i vzpomněl; podst. jm. vzpomenutí i vzpomnění
z	zapomenout, příč. zapomenul i zapomněl, zapomenut i zapomněn; podst. jm. zapomenutí i zapomnění
	zlomenina ž.