| o | ozva, -y ž., mn. 2. ozev |
| o | ozvat se, 1. j. ozvu se; rozk. ozvi se, ozvěte se i ozvete se; podst. jm. ozvání |
| Podobné: | |
| c | celnice ž.; Celnice Rozvadov |
| p | pozvánka ž. |
| pozvat, 1. j. pozvu; rozk. pozvi, pozvěte i pozvete; podst. jm. pozvání | |
| r | rozváděč, -e m. |
| rozvádět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; příč. rozváděn | |
| rozvadit, příč. rozvaděn | |
| rozvaha ž. | |
| rozválet, 3. mn. rozválejí i rozválí; příč. rozválen | |
| rozvalina ž. | |
| rozvalit, příč. rozvalen | |
| rozvalovat | |
| rozvářet, 3. mn. rozvářejí i rozváří; příč. rozvářen | |
| rozvařit, příč. rozvařen | |
| rozvařovat | |
| rozvášnit | |
| rozvášňovat | |
| rozvát, 3. j. rozvěje, 3. mn. rozvějí i rozvějou; rozk. rozvěj; příč. rozvál, rozvát | |
| rozvázat, 1. j. rozvážu, 3. mn. rozvážou; rozk. rozvaž; podst. jm. rozvázání | |
| rozvážet, 3. mn. rozvážejí i rozváží; příč. rozvážen | |
| rozvážit, rozk. rozvaž; příč. rozvážen | |
| rozvážka ž. | |
| rozvážný (např. člověk) | |
| rozvazovat | |
| rozvažovat | |
| s | samozvanec, -nce m. |
| svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat) | |
| z | zvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání) |
Naposledy hledáno:
ozva, vykazatelný, vzn, nálevka, vstříc, skandinávec, výdrže, pohroma, vzk, ťéf