Pravidla českého pravopisu

rrub, -u m.
nnaruby i na ruby; narub i na rub (rubem navrch)
rrubáš, -e m.
 rubat, 1. j. rubám i rubu; rozk. rubej
 rubelit, -u m.
 rubidium [-bídy-], -dia s.
 Rubikon, -onu m.
 rubín, -u m.
 rubl, -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y
 rubrika ž.
 Podobné:
bbilirubin [-bi- i -bí-], -u m.
ccherub, -a i cherubín, -a m.
ddrůbež, -e ž.
 drůbežárna, -y ž.
 drůbežářství s.
 drůbežnictví s.
 drůbky, -bků m. pomn.
hhrubián, -a m.
 hrubovlnný
 hrubozrnný
 Hrubý Jeseník, H-ého J-u i J-a m.
 hrubý, 2. st. hrubší i hrubější
kkladrubský kůň
llíc, -e m. (opak rubu)
nnahrubo i na hrubo (např. nakrájet)
 nalíc i na líc (opak naruby)
 narubat, 1. j. narubám i narubu; rozk. narubej
 nátrubek, -bku m.
oobroubit, rozk. obrub i obroubi
 obruba, -y ž.
 obrub, -bně ž.
 obrubník, -u m.
 otruby, otrub ž. mn.
ppotrubí s.
 průběh, -u m.
 průběžný
 prubířský
 průbojný
 průsmyk, -u m.; Dukelský průsmyk, Všerubský průsmyk i průsmyk Dukelský, průsmyk Všerubský
ssací (např. potrubí)
 srotit se, rozk. sroť se; příč. srocen; podst. jm. srocení sroubit, rozk. srub
 srub, -u m.
ttrouba, -y ž., mn. 2. trub
 troubit, rozk. trub
 trub, -e m.
 trubačský, mn. -čští
 trubadúr, -a m.
 trubec, -bce m.; trubčí
 trubice ž.
 trubička ž., jedn. 3., 6. -čce
 trubka ž.
 trub (např. tvarovka)
 trubýš, -e m.
vveřeje, -í ž. pomn. (zárubeň; dveřní závěs)
 víceméně i více méně (v podstatě, zhruba)
 vroubit, rozk. vrub i vroubi
 vrub, -u m.
 vrubopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 Všerubský průsmyk
 vyrubat, 1. j. vyrubám i vyrubu; rozk. vyrubej
zrub, -bně ž.
 rubňový
 zevrub
 zhruba přísl.
 zhrubělý
 zhrubnout, příč. zhrubl
Naposledy hledáno:

rub, sypek, vícekrát, nahraž, odtud, zkombinovat, visací, vzájemný, mimoto, pomohl

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.