Zadáno slov: 2, hledáno: eni
 Zvolte jiné ze zadaných: sď eni 

	Podobné:
a	akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
	alfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
	alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
	anhydrid, -u m. (chemická sloučenina)
	Apeninský poloostrov [-ny-]
	Apeniny [-ny-], -nin ž. pomn.; apeninský
	Apeniny [-ny-], -nin ž. pomn.; apeninský; Apeninský [-ny-] poloostrov
	Arménie [-ny-] ž.; Armén, -a m.; arménský
	Arménie [-ny-], -e ž.; Arménská republika; Armén m.; arménský
	arzenik [-ny-], -u m.
b	bastila [-ty-], -y ž. (vězení); Bastila (v Paříži)
	bdění s.
	bednění s.
	bednicí (sloužící k bednění)
	benigní [-ny-]
	Benin [-ny-], -u m.; Beninská republika; Beninec i Beniňan m.; beninský
	Berenika [-ny-], -y ž.
	Berenika, -ky i Berenike [-ké], -ky i neskl. ž.
	bergenie [-ny-] ž., mn. 2. -nií
	beta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
	bílicí (na bílení)
	bloudit, rozk. (ne)bluď i (ne)bloudi; podst. jm. bloudění
	brlení s.
	brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
	brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění
	bubeník, -a m.
	budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
	bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
	být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
c	čadit, podst. jm. čadění i čazení
	čenich, -u m.
	ceník, -u m.
	cenina ž.
	česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
	český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
	chladicí (např. zařízení)
	chladit, příč. chlazen; podst. jm. chlazení
	chodit, podst. jm. chození
	chození s. (k chodit)
	chrastět i chrastit, podst. jm. chrastění
	chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
	chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
	chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
	čili s. neskl. (koření)
	číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
	čištění i čistění s.
	čistění i čištění s.
	čítač, -e m. (zařízení)
	cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
	členit, příč. členěn
	členitost, -i ž.
	clít, 1. j. clím, 3. mn. clí; rozk. cli; příč. clil, clen; podst. jm. clení
	čmoudit, rozk. čmuď i čmoudi; podst. jm. čmoudění
	čmudit, podst. jm. čmudění
	čoudit, rozk. čuď i čoudi; podst. jm. čoudění i čouzení
	čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
	čtení s.
	čtrnáctideník, -u m.
	čtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
d	deci- (zn. d) ve složeninách, např. decigram, decilitr atd.
	deka- (zn. da) ve složeninách, např. dekagram atd.
	delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
	dění s.
	denice ž.
	deník, -u m.
	Denis [-ny-], -e m.; Denisa [-ny-], -y ž.
	děrovač, -e m. (zařízení)
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dláždění s.
	dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
	dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
	dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
	dolení i dolní i dolejší
	dolní i dolení i dolejší
	domnění s.
	domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
	domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
	dopadnout, příč. dopadl, dopaden; podst. jm. dopadení (chycení), dopadnutí (padnutí)
	doplácet, 3. mn. doplácejí i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
	doplatit, příč. doplacen; podst. jm. doplacení
	dopustit, rozk. dopusť; příč. dopuštěn; podst. jm. dopuštění
	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dosáhnout, příč. dosáhl, dosažen; podst. jm. dosažení
	dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
	dostaveníčko s.
	dostihnout, příč. dostihl, dostižen; podst. jm. dostižení
	dotisknout, příč. dotiskl, dotištěn; podst. jm. dotištění
	dotknout se, příč. dotkl se i dotknul se, dotčen, dotknut; podst. jm. dotčení i dotknutí
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	drátenický
	dráteník, -a m.
	dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
	dřít, 1. j. dřu, 3. mn. dřou; rozk. dři; příč. dřel, dřen; podst. jm. dření
	dvoj- i dvou- ve složeninách
	dychtit, podst. jm. dychtění
e	ekumenický [-ny-]; Ekumenická rada církví
	eugenický [-ny-]
	eugenika [-ny-] ž.
	Evžen, -a m.; Evženie [-ny-]. -e ž.