Pravidla českého pravopisu

ssvědčit, rozk. svědč i svědči, svědčte i svědčete
 svědecký
 svědectví s.
 svědek, -dka m.; svědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 svedený
 svědit i svědět, podst. jm. svědění
 svědomí s.
 svědomitý
 Podobné:
ddosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete
 dosvědčovat
kkrédo s. (přesvědčení); Krédo (část mše)
nnasvědčovat
oobstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
 osvědčení s.
 osvědčit, rozk. osvědč i osvědči, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení
 osvědčovat (k osvědčit)
ppřesvědčit, rozk. přesvědč i přesvědči, přesvědčte i přesvědčete; příč. přesvědčen
 přisvědčit, rozk. přisvědč i přisvědči, přisvědčte i přisvědčete
 přisvědčovat
 průkazný (přesvědčivý)
ssvést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
uusvědčit, rozk. usvědč i usvědči, usvědčte i usvědčete
 usvědčovat
vvysvědčení s.
Naposledy hledáno:

sved, terapeut, mrazuvzdorný, zrádce, dům, enom, evropský, povltavský, subjektivní, vyplazovat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.