Pravidla českého pravopisu

tty zájm., 2. tebe (tebe se to netýká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v dopisech bývá Ty, Tebe, Tobě, Ti atd.
ttěhotenský
 těhotenství stř.
 těhotný
 tělísko stř.
 tělní
 tělocvična, -y ž.
 tělocvičný
 tělocvik, -u m.
 tělocvikář, -e m.
 tělověda ž.
 tělový
 tělovýchova, -y ž.
 těšit (se)
 těsnění stř.
 těsnící (kdo nebo co těsní)
 těsnicí (např. kroužek)
 těsnit
 těsnopis, -u m.
 těsný
 těsto stř.
 těstoviny, -in ž. mn.
 tětiva, -y ž.
 těžba, -y ž.
 těžce, těžko, 2. st. tíže i tíž
 těžební (např. plán)
 těžiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 těžištní
 těžišťový (např. souprava)
 těžit
 těžítko stř.
 těžknout, příč. těžkl
 těžkomyslný
 těžkooděnec, -nce m.
 těžkopádný
 těžkotonážní
 těžký, 2. st. těžší
 těžní
 těžnice ž.
 Podobné:
aakropole i akropolis, -le ž. (ústřední část hradiště apod.); vl. jm. Akropole i Akropolis
bbezútěšný
 bičiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 blata, blat stř. pomn. (močály, rašeliniště apod.); Blata (v již. Čechách); blatský
 bludiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 blyštět se i blyštit se
 bojiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
 bradla, bradel stř. pomn., 3. -dlům, 4. -dlech, 7. -dly (tělocvičné nářadí)
 brambořiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 budulínek, -nka m. (o dítěti); Budulínek (pohádková postava)
 Bydhošť, -ště ž.; bydhošťský
 bydliště, -iště stř., mn. 2. -išť
cceloplátěný
 cikcak i cik cak (klikatě)
 číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
 čistění i čištění stř.
 čištění i čistění stř.
 čistit, rozk. čisti i čisť; příč. čištěn i čistěn
 čistý, 2. st. čistší i čistější
 cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
 Cottbus [k-] viz Chotěbuz
 ctěný
 ctít, 3. mn. ctí; rozk. cti, ctěte; příč. ctil, ctěn
 čtvrť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi (část města)
 čtvrt, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi (čtvrtina)
 čtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
 čtyřstěn, -u m.
 cvičiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 choť, -tě m.; choť, -ti ž., mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
 Chotěbuz, -e ž. (Cottbus); chotěbuzský
 chrám, -u m.; Svatovítský chrám, Týnský chrám (v Praze); chrám sv. Jindřicha, chrám Panny Marie pod řetězem; svatotomášský chrám, chrám sv. (svatého) Ducha (viz § 67)
 chraptět i chraptit
 chrastět i chrastit, podst. jm. chrastění
 chroptět i chroptit
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 chuť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
 chválabohu i chvála bohu (naštěstí)
ddějiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 dělicí (např. stěna)
 den, dne m., jedn. 3., 6. dni i dnu (ale ve dne), mn. 1., 4. dni i dny, 2. dní i dnů, 3. dnům, 6. dnech, 7. dny; Den lidských práv; Štědrý den; Dny italského filmu
 déšť i dešť, deště m.
 dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
 dítě, dítěte stř., mn. děti ž., 2. dětí, 3. dětem, 6. dětech, 7. dětmi
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 doletět, 3. mn. doletí
 donedávna i do nedávna (ještě nedávno)
 dopustit, rozk. dopusť; příč. dopuštěn; podst. jm. dopuštění
 dotěravý i dotíravý
 dotěrný
 dotisknout, příč. dotiskl, dotištěn; podst. jm. dotištění
 dozajista (určitě, ovšem)
 drátěnka ž.
 drátěný
 dršťky, -těk ž. mn.
 drť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
 dvacetistěn, -u m.
 dvanáctistěnný
 dvě stě
 dvěstěkrát
 dvěstěletý i dvousetletý
 dvousetletý i dvěstěletý
 dychtit, podst. jm. dychtění
ffavorit, -a m. živ. (předpokládaný vítěz apod.)
 fortuna [-tu- i -tú-] ž. (štěstí); Fortuna [-tú-] (bohyně osudu)
hhať, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
 hatit, příč. hacen i hatěn
 hbitý, 2. st. hbitější
 hlediště, -iště stř., mn. 2. -išť
 hnízdiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 hostit, rozk. hosti i hosť; příč. hoštěn; podst. jm. hoštění
 hradiště, -iště stř., mn. 2. -išť
 hrbatět, 3. mn. hrbatějí i hrbatí
 hřiště, -iště stř., mn. 2. hřišť i hřiští
 hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
 hustit, rozk. husti i husť; příč. huštěn
 hustý, 2. st. hustější i hustší
 huť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi
iinternet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
 internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
jJablonné v Podještědí, J-ho v P. s.; jablonský
 jaksepatří i jak se patří (náležitě)
 jaktěživ přísl.
 Ještěd, -u i -a m.; ještědský
 ještěr, -a m.; ještěří
 ještěrka ž.; ještěrčí
 jeviště, -iště stř., mn. 2. -išť
 ježíšek, -ška m. (vánoční dárek, nadílka); Ježíšek (malý Ježíš; Štědrý den, Štědrý večer)
 jíloviště, -iště stř., mn. 2. -išť
 jistěže část.
 jistit, rozk. jisti i jisť, jistěte i jisťte; podst. jm. jištění
 jistojistě přísl.
 jistý, 2. st. jistější i jistší
 jmenovitý; jmenovitě
kklenotnice ž. (pro úschovu klenotů); Klenotnice (na Pražském hradě, v Loretě apod.)
 kleště, -í ž. pomn.
 klestit, rozk. klesti i klesť; příč. kleštěn i klestěn
 klevetit, podst. jm. klevetění
 klín, -a m. (část lidského těla)
 klíště, -ěte stř., mn. 1., 4. -ťata
Naposledy hledáno:

tě, murmans, dublé, ztahat, bezúro, odbit, urban, npor, hluče, ěžko

Najít ve Slovníku rýmů tě
Najít rýmy na slovo tě
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.