| u | učebna, -y ž. |
| učební | |
| učebnice ž. | |
| učedník, -a m.; učednice ž. | |
| učeň, učně m.; učnice i učeňka ž. | |
| učenec, -nce m.; učenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní | |
| učení stř.; České vysoké učení technické | |
| učenlivý | |
| učenost, -i ž. | |
| učený | |
| učesat, 1. j. učešu i učesám, 3. mn. učešou i učesají; rozk. učeš i učesej; podst. jm. učesání |
| Podobné: | |
| a | anhydrid, -u m. (chemická sloučenina) |
| b | bručet, 3. mn. bručí |
| bučet, 3. mn. bučí | |
| bzučet, 3. mn. bzučí | |
| c | český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek); |
| ciferný (např. součet) | |
| d | dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen |
| h | hlučet, 3. mn. hlučí |
| k | kalvín, -a m. (stoupenec Kalvínova učení); vl. jm. Kalvín |
| klučení stř. | |
| kňučet, 3. mn. kňučí | |
| m | mravní (např. naučení) |
| mručet, 3. mn. mručí | |
| mučednický | |
| mučednictví stř. | |
| mučedník, -a m.; mučednice ž. | |
| n | naporoučet, 3. mn. naporoučejí i naporoučí |
| natlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen | |
| nitrosloučenina [ny-] ž. | |
| o | odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen |
| otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen | |
| p | papuče, -í ž. mn. |
| podobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení) | |
| poroučet, 3. mn. poroučejí i poroučí; rozk. poroučej | |
| poručenský | |
| poručenství stř. | |
| potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen | |
| přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen | |
| r | rozezvučet i rozzvučet, 3. mn. rozezvučí i rozzvučí |
| rozpučet se, 3. mn. rozpučí se | |
| roztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen | |
| rozzvučet i rozezvučet, 3. mn. rozzvučí i rozezvučí | |
| s | samoučení [-o-u-] stř. |
| skučet, 3. mn. skučí | |
| sloučenina ž. | |
| součet, -čtu m. | |
| společnost, -i ž.; Společnost Národního muzea; společnost s ručením omezeným (zkr. s. s r. o. i s. r. o.) | |
| stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít) | |
| t | tip [typ], -u m. (doporučení, odhad výsledku) |
| tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen | |
| u | umučení stř. |
| utlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen | |
| v | vnouče, -ete stř., mn. 1., 4. -ata |
| vtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen | |
| vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen | |
| z | za vyučenou (dostat) |
| zakňučet, 3. mn. zakňučí | |
| zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen | |
| zmučit, podst. jm. zmučení | |
| Zruč nad Sázavou, Zruče nad s. ž.; (sázavsko)zručenský | |
| ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady) | |
| zvučet, 3. mn. zvučí |
Naposledy hledáno:
uče, elét, amfiteátr, subarktický, nedůtkliv, líc, kritický, ztupě, narva, ochranný