Pravidla českého pravopisu

zzkadeřit
 zkalit
 zkamenělina ž.
 zkamenět, 3. mn. zkamenějí i zkamení; příč. zkameněl
 zkapalnět, 3. mn. zkapalnějí i zkapalní; příč. zkapalněl (stát se kapalným)
 zkapalnit, 3. mn. zkapalní; příč. zkapalnil (něco)
 zkapalňovat
 zkapat (zemřít); jiné je skapat (po kapkách stéci)
 zkaramelizovat
 zkarikovat
 zkatalogizovat
 zkáza, -y ž.
 zkazit, rozk. zkaz; příč. zkažen
 zkazka ž.
 zkázonosný
 zklamat, 1. j. zklamu; rozk. (ne)zklam i (ne)zklamej, (ne)zklamme i (ne)zklamejme; podst. jm. zklamání
 zklenutí s. (optická vada)
 zklidnět, 3. mn. zklidnějí i zklidní; příč. zklidněl (stát se klidným)
 zklidnit, 3. mn. zklidní; příč. zklidnil (někoho, něco)
 zklihovatět, 3. mn. zklihovatějí i zklihovatí; příč. zklihovatěl
 zkoksovat
 zkoksovatět, 3. mn. zkoksovatějí i zkoksovatí; příč. zkoksovatěl
 zkolabovat
 zkolaudovat
 zkolektivizovat [-ty-]
 zkombinovat
 zkomolenina ž.
 zkomolit
 zkompletovat; viz i skompletovat
 zkomplikovat
 zkomponovat
 zkompostovat
 zkompromitovat
 zkoncentrovat
 zkoncipovat
 zkondenzovat
 zkonejšit
 zkonfiskovat
 zkonfrontovat
 zkonkretizovat [-ty-]
 zkonkrétnit
 zkonkrétňovat
 zkonsolidovat
 zkonstatovat
 zkonstruovat, 3. j. zkonstruuje
 zkontaktovat; viz i skontaktovat
 zkontrolovat
 zkonzervovat
 zkonzumovat
 zkoordinovat [-dy-]
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zkoprnět, 3. mn. zkoprní i zkoprnějí
 zkorigovat
 zkormoutit, rozk. zkormuť; příč. zkormoucen
 zkornatět, 3. mn. zkornatějí i zkornatí
 zkorumpovat
 zkosit, rozk. zkos; příč. zkosen (učinit kosým); jiné je skosit (kosou posekat)
 zkostnatělý
 zkostnatět, 3. mn. zkostnatějí i zkostnatí; příč. zkostnatěl
 zkoumat
 zkoupat, 1. j. zkoupu i zkoupám; rozk. zkoupej
 zkoušečka ž., jedn. 3., 6. -čce
 zkoušet, 3. mn. zkoušejí i zkouší
 zkouška ž.
 zkout, 1. j. zkuji i zkuju, 3. mn. zkují i zkujou; rozk. zkuj; příč. zkul, zkut (ukout); jiné je skout (dohromady)
 zkrabatět, 3. mn. zkrabatějí i zkrabatí; příč. zkrabatěl (stát se krabatým)
 zkrabatit, 3. mn. zkrabatí; příč. zkrabatil (něco)
 zkrachovat
 zkracovat
 zkraje předl. i přísl.
 zkrápět, 3. mn. zkrápějí i zkrápí (kropit); viz i skrápět
 zkrášlit
 zkrášlovat
 zkrásnět, 3. mn. zkrásnějí i zkrásní; příč. zkrásněl (stát se krásným)
 zkrásnit, 3. mn. zkrásní; příč. zkrásnil (něco)
 zkrat, -u m.
 zkrátit, rozk. zkrať; příč. zkrácen
 zkrátka přísl. i část.
 zkratka ž.
 zkratkový
 zkratový
 zkřehlý
 zkřehnout, příč. zkřehl
 zkreslit (podat zkomoleně); jiné je skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě)
 zkreslovat; jiné je skreslovat
 zkritizovat [-ty-]
 zkřiva přísl.
 zkřivit (se)
 zkřížit, rozk. zkřiž
 zkřižmo přísl.
 zkřižovat
 zkrmit
 zkropit (pokropit); viz i skropit
 zkrotit, příč. zkrocen
 zkrotlý
 zkrotnout, příč. zkrotl
 zkroušený
 zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady)
 zkrucovat (překrucovat); jiné je skrucovat (splétat dohromady)
 zkrušit
 Podobné:
aakademik, -a m.; akademička ž. (zkr. akad.)
 akciový; akciová společnost (zkr. a. s.)
 akciový; akciová společnost (zkr. a. s.)
 architekt, -a m. (zkr. arch.)
bbájit, rozk. baj
 bakalář, -e m. (zkr. Bc.)
 bát se, 3. mn. bojí se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
 bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
 bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
 bezkonfesijní i bezkonfesní
 bezkřídlý
 bílit, rozk. bil i bíli
 bít, 1. j. biji i biju, 3 mn. bijí i bijou; rozk. bij; příč. bil, bit
 blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
 blít, 1. j. bliji i bliju, 3. mn. blijí i blijou; rozk. blij; příč. blil; podst. jm. blití
 blížit se, rozk. bliž se
 blízko předl.
 blízko, blízce, 2. st. blíž i blíže
 blízkost, -i ž.
 Blízký východ
 blízký, mn. -zcí, 2. st. bližší; Blízký východ
 bližší (2. st. k blízký)
 bloudit, rozk. (ne)bluď i (ne)bloudi; podst. jm. bloudění
 bouřit (se), rozk. buř (se) i bouři (se)
 bránit, rozk. braň
 brát, 1. j. beru, 2. j. bereš, ..., 3. mn. berou; rozk. ber; příč. bral, brán; podst. jm. braní
 břízka ž.
 brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
 brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění
 brzký, mn. brzcí, 2. st. brzčejší
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
ccapat, 1. j. capu i capám; rozk. capej
 čepýřit (se), rozk. (ne)čepýři (se) i (ne)čepyř (se)
 česat, 1. j. češu i česám, 3. mn. češou i česají; rozk. češ i česej
 chápat, 1. j. chápu; rozk. chápej
 chňapat, 1. j. chňapám i chňapu; rozk. chňapej
 chránit, rozk. chraň
 chrápat, 1. j. chrápu; rozk. chrápej; podst. jm. chrápání
 chřoupat i chřupat, 1. j. chřoupu, chřupu i chřoupám, chřupám; rozk. chřoupej i chřupej
 chroupat, 1. j. chroupu i chroupám; rozk. chroupej
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 chválit, rozk. chval
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chýlit (se), rozk. (ne)chyl (se)
 cídit, rozk. ciď; příč. cíděn
 cirka přísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca)
 číslo s. (zkr. č. i čís.); číslo jednací (zkr. č. j. i čj.); číslo popisné (zkr. č. p. i čp.)
 číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
 čistit, rozk. čisti i čisť; příč. čištěn i čistěn
 cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
 civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
 clít, 1. j. clím, 3. mn. clí; rozk. cli; příč. clil, clen; podst. jm. clení
 čmoudit, rozk. čmuď i čmoudi; podst. jm. čmoudění
 čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
 čoudit, rozk. čuď i čoudi; podst. jm. čoudění i čouzení
 cpát, 1. j. cpu; rozk. cpi, cpěte i cpete; příč. cpal; podst. jm. cpaní
 čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
 ctít, 3. mn. ctí; rozk. cti, ctěte; příč. ctil, ctěn
 cupat, 1. j. cupu i cupám; rozk. cupej
ddát, 1. j. dám, 3. mn. dají; rozk. dej; příč. dal, dán; podst. jm. dání
 dávit, rozk. dav
 děsit, rozk. děs; příč. děšen
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dlabat, 1. j. dlabu i dlabám; rozk. dlab i dlabej; podst. jm. dlabání
 dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
 dloubat, 1. j. dloubu i dloubám; rozk. dloubej
 dmout, 1. j. dmu; rozk. dmi, dměte; příč. dmul, dmut; podst. jm. dmutí
 ďobat, 1. j. ďobu i ďobám; rozk. ďobej
 dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobijí i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
 dobrat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; příč. dobral, dobrán; podst. jm. dobrání
 dobýt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobuď; příč. dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí
 docent, -a m.; docentka ž. (zkr. doc.)
 docházka ž.
 docílit, rozk. docil
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 dohnat, 1. j. doženu; rozk. dožeň; příč. dohnal, dohnán
 dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
 dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dokázat, 1. j. dokážu, 3. mn. dokážou; rozk. dokaž
 doktor honoris causa [honóris kauzá] (zkr. dr. h. c.) (lat.)
 doktor věd, doktorka věd (zkr. DrSc.)
 doktor, -a m.; doktorka ž. (zkr. vědecko-akademického titulu Dr., neoficiálně dr.)
 dolézt, 1. j. dolezu; rozk. dolez; příč. dolezl
 dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
 domést, 1. j. dometu; rozk. domeť; příč. dometl, dometen
 domoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 domýt, 1. j. domyji i domyju, 3. mn. domyjí i domyjou; rozk. domyj; příč. domyl, domyt
 donést, 1. j. donesu; rozk. dones; příč. donesl, donesen
 doorat, 1. j. doořu i doorám, 2. doořeš i dooráš, ..., 3. mn. doořou i doorají; rozk. doorej
 dopéci i dopéct, 1. j. dopeču, 3. mn. dopečou; rozk. dopeč; příč. dopekl, dopečen
 dopít, 1. j. dopiji i dopiju, 3. mn. dopijí i dopijou; rozk. dopij; příč. dopil, dopit; podst. jm. dopití
 doplést, 1. j. dopletu; rozk. dopleť; příč. dopletl, dopleten
 dopnout, 1. j. dopnu; rozk. dopni, dopněte; příč. dopnul i dopjal, dopnut i dopjat; podst. jm. dopnutí
 dopřát, 1. j. dopřeji i dopřeju, 3. mn. dopřejí i dopřejou; rozk. dopřej; příč. dopřál, dopřán
Naposledy hledáno:

sabotážní, zdravý, zk, kurie, aketa, odjinud, simpl, vozid, svědčen,

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.