Pravidla českého pravopisu

  1. Měkké souhlásky ď, ť, ň se označují
  2. Souhlásky párové
  3. Skupiny souhlásek
  4. Předložky a předpony s a z
  5. Délka samohlásek v domácích slovech
  6. Psaní slov přejatých
  7. Zkratky a značky
  8. Psaní velkých písmen
  9. Psaní spřežek
  10. Spojovací čárka (spojovník)
  11. Členicí znaménka

Zkratky a značky

Některá často se vyskytující slova i celá slovní spojení se v psaných projevech různým způsobem zkracují.

Zkratky, které vznikly zkrácením názvů psaných s velkým písmenem na začátku, se píšou s počátečním písmenem velkým. Ostatní zkratky se píšou zpravidla s počátečním písmenem malým. (Odchylně se užívá velkých písmen u některých značek.)

1. Nejobvyklejší způsob takového zkracování je ten, že se vypíše první písmeno slova nebo slov daného spojení anebo charakteristická počáteční skupina písmen, někdy slabika nebo i více slabik, pokud možno tak, aby zkratka končila souhláskou. Za slovem takto zkráceným se píše tečka. Některé zkratky jsou ustálené, píšou se vždy stejným způsobem. (Zkratky přitom zpravidla slouží pro všechny tvary zkracovaných výrazů v různém pádě i čísle.)

Např. p. = pan, pana atd. i pánové, pánů atd., s. = sestra, stránka atd., sl. = slečna, sv. = svatý, č. nebo čís. = číslo, č. p. nebo čp. = číslo popisné, č. j. nebo čj. = číslo jednací, j. č. = jednotné číslo, mn. č. = množné číslo, r. = rok, t. r. = toho, tohoto roku, t. č. = toho času, v. r. = vlastní rukou, a. s. = akciová společnost, n. m. = nad mořem, n. l. = našeho letopočtu, př. n. l. = před naším letopočtem, př. Kr. = před Kristem, pod. = podobně. Neznamená-li však zkrácení podstatnou úsporu, nebo pokud by zkratka nebyla jednoznačná, ponechá se slovo v plném znění.

Velmi často se zkracují jména rodná (křestní), a to buď počátečním písmenem, např. A. = Adam, Aleš, Alice, Anežka, charakteristickou počáteční skupinou končící souhláskou: Al. = Alois, Alexandr, ..., Ant. = Antonín, Jar. = Jaroslav, Jaromír, ... apod. Podobně se zkracují přívlastky a bližší místní určení v zeměpisných jménech, např. Ml. Boleslav, K. Vary, Mor. Krumlov, Týn n. Vlt., Rožmitál pod Tř.

Závaznou podobu mají - ve shodě s platným zněním vysokoškolského zákona - oficiální zkratky současných a v minulosti udílených akademických titulů nebo vědecko-pedagogických hodností: MUDr. (z lat. medicinae universae doctor = doktor medicíny), MVDr. (doktor veterinární medicíny), PhDr. (doktor filozofie), PaedDr. (doktor pedagogiky), JUDr. (doktor práv), PhMr. (magistr farmacie), RNDr. (doktor přírodních věd), Ing. (inženýr), Bc. (bakalář), Mgr. (magistr); dále CSc. (kandidát věd) a DrSc. (doktor věd). Jiným způsobem se zkracují tituly jako Ing. arch. (inženýr architekt), akad. arch. (akademický architekt), akad. malíř aj. Zkratka vědecko-pedagogické hodnosti profesor a docent se píše s počátečním písmenem malým (prof., doc.). Obdobně se píšou neoficiální zkratky vědeckých a akademických titulů, např. dr. (doktor), ing. (inženýr), čestného titulu dr. h. c. (doctor honoris causa = čestný doktor) apod.

Některé ustálené zkratky jsou tvořeny tak, že se píšou jen (ne vždy všechna) písmena pro souhlásky a písmena pro samohlásky se vypouštějí. Tak se např. zkracují některé vojenské hodnosti: mjr. = major, kpt. = kapitán; některé odborné názvy, např. rkp. = rukopis(ný), mld. = miliarda.

Složená slova se zkracují tak, že se spojí počáteční písmena, resp. skupiny písmen obou částí: čs. = československý, český, stč. = staročeský, sevvých. nebo sv. = severovýchodní apod.

Obdobně se píšou některé zkratky ustálených slovních spojení dohromady, jako by šlo o zkratku slova jednoho: atd. = a tak dále, ap., apod., atp., atpod. = a podobně, a tak podobně, aj. = a jiné, mj. = mimo jiné, tj. = to je(st), tzn. = to znamená, např. = například, na příklad, kupř. = kupříkladu, ku příkladu, popř. = popřípadě, po případě, tzv. = takzvaný, tak zvaný.

Pozn. Za zkratkami pí = paní, fa, fy, fě atd. = firma, firmy, firmě atd. se tečka nepíše.

2. Jako značek se užívá jednak zkratek s ustáleným grafickým obrazem, jednak písmen z cizích abeced a zvláštních nepísmenných grafických znaků.

Velká většina značek vznikla ze zkratek slov domácích i cizích, odlišila se však od vlastních zkratek tím, že se stala přímým označením pojmu, nevázaným již na jeho jazykové vyjádření; užívá se v nich písmen určitého typu (např. v matematice: # = vektor, # = množina reálných čísel), písmen různě upravených (např. Ď = libra), popř. písmen z jiných abeced než latinské (např. řecké: ¶ = mikro- na rozlišení od m = mili- i od M = mega-) i znaků, které nejsou vůbec písmeny, tzv. ideogramů, např. § = paragraf, š = stupeň (např. 16 šC), % = procento (např. 5 %).

Na rozdíl od zkratek se za značkami nepíše tečka. Kdy se píše písmeno malé a kdy velké, je u jednotlivých značek přesně stanoveno.

a) K značkám písmenným náleží zejména značky měr, jako m metr, cm centimetr, km kilometr atd., m2 čtvereční metr, m3 krychlový metr, ¶m mikrometr, l litr, hl hektolitr, a ar, ha hektar, ks kus; značky vah, jako g gram, dg decigram, dag dekagram (dř. dkg), kg kilogram, q cent atp.; značky měn, jako h haléř, Kč (česká) koruna, fr frank atp.; značky fyzikálních veličin a jednotek, jako f síla, t čas, s dráha, g zemské zrychlení, s sekunda, cd kandela, lx lux, V volt, A ampér, W watt, hPa hektopascal atp.; značky pojmů matematických, jako r poloměr (rádius), sin sinus, tg tangens, log logaritmus atd.; značky pojmů hudebních, jako p piano, ff fortissimo atp. U značek chemických prvků (ve vzorcích chemických látek) se píše počáteční písmeno vždy velké, např. C uhlík, Fe železo, H2O voda, NaCl chlorid sodný atd.

Mezi číslicí a značkou je mezera, např. 10 km = deset kilometrů, 5 % = pět procent, mezera však není, jestliže se jimi vyjadřuje přídavné jméno, např. 50km rychlost = padesátikilometrová rychlost, 6V baterie = šestivoltová baterie, 3% roztok = tříprocentní roztok, 60š úhel = šedesátistupňový úhel, 12š pivo = dvanáctistupňové pivo. Bez mezery se píšou tyto výrazy také v případech, kdy je značka vyjádřena slovně: 50kilometrová rychlost, 3procentní roztok, 60stupňový úhel apod. Podobně se píše 20x = 20krát (bez mezery), 20násobný (nikoli 20tinásobný) = dvacetinásobný.

b) Jako značky se píšou bez teček i tzv. iniciálové zkratky (tj. zkratky z počátečních písmen víceslovných názvů psané velkými písmeny). Jsou to např. názvy států, jako ČR Česká republika, názvy různých institucí a organizací, jako OSN Organizace spojených národů, ARO anesteziologicko-resuscitační oddělení aj., názvy podniků, jako OKD Ostravsko-karvinské doly, názvy veřejných akcí, jako MFF Mezinárodní filmový festival v (Karlových Varech) aj. Povahu značek mají též ustálené zkratky názvů novin a časopisů, jako LN Lidové noviny, VTM Věda, technika a my apod. c)Značkami jsou i číslice (tzv. arabské: 1, 2, 3, ...0 a římské I, V, X, L, C, D, M) a jejich seskupení (4256, 2 750 035; MCMLXVIII).

Za číslicemi, které označují číslovku řadovou, se píše tečka. Např. o 8. hod. = o osmé hodině (ale v 8 hod.); 1. = první, prvý; 2. = druhý; 1. máj = První máj (mezinárodní svátek práce), 28. října = dvacátého osmého října; XIX. ročník nebo 19. ročník = devatenáctý ročník; ve 3. svazku = ve třetím svazku; 2. odstavec 7. kapitoly = druhý odstavec sedmé kapitoly; 4. nebo IV. patro = čtvrté patro; Karel IV. = Karel Čtvrtý. Jestliže se číslo může číst jako číslovka základní i řadová (v tom případě stojí číslice vždy za jménem), tečka se nepíše. Bývá to zejména při údajích letopočtu, při údajích bibliografických (knihopisných), při řadových číslovkách udávajících díly nebo svazky knih a ročníky časopisů, stránku knihy nebo časopisu, kapitolu, odstavec, řádek, verš, paragraf apod., při označování administrativních částí a složek, jako městských obvodů, čtvrtí, poštovních úřadů, závodů apod. Např. Smetana se narodil r. 1824 v Litomyšli. - V Praze 17. listopadu 1989; viz Jungmannův Slovník V, 113 = Jungmannův Slovník, díl V, strana 113; § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1991 Sb.; Praha 4-Nusle, Za Zelenou liškou 17; pošta Praha 36 apod. Jestliže se v datu označuje den a měsíc jen číslicemi, píše se za nimi tečka: 8. 5. 1945 nebo 8. V. 1945; je-li však den a měsíc psán pomocí lomítka, tečky za číslicemi se nepíšou: 8/5 1945 nebo 8/V 1945.

Pozn. Mezi číslicemi označujícími hodiny a minuty se píše tečka: 7.30. Mezi celky a desetinnými zlomky se píše čárka: 3,141 59, 12,50 Kč. Časové údaje při sportovních výkonech se píšou takto: chůze na 50 km: 4:30:41,00 (bez označení časových jednotek). V obchodní korespondenci se psaní číselných údajů řídí platnou normou o úpravě písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory.

Naposledy hledáno:

pínis, napo, moh, vina, měnín, naď, nepříčetný, megaira, mohl, oho

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.