Pravidla českého pravopisu

 Podobné:
bbabylon [-on i -ón], -u m. (zmatek); Babylon (starověké asijské město)
 bezděky přísl. (bezděčně)
cČeněk, -ňka m.; Čeňka, -y ž.
 člověk, -a m., jedn. 3., 6. -ku, 5. -če, mn. lidé
ddaněk, -ňka m.; daňčí
 dávnověk, -u m.
 dávnověký
 děkabrista, -y m.
 děkan, -a m.
 děkanát, -u m.; Děkanát Právnické fakulty Univerzity Karlovy děkanství stř.
 děkovat
 dojížďka ž., mn. 2. -děk
 doplněk, -ňku m.
 dršťky, -těk ž. mn.
 dvěstěkrát
ffenomén, -a m. (vynikající člověk)
iinteligentní (např. člověk)
jjazykověkulturní (k jazyková kultura)
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 kašpar, -a m. (směšný člověk)
 klíšťky, -těk ž. pomn.
 ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
llaťka ž., mn. 2. latěk
 literárněkritický (k literární kritika)
 Luděk, -ďka m.; Luďka, -y ž.
mměkce, 2. st. měkčeji
 měkčit
 měkkost, -i ž.
 měkkota ž.
 měkký, 2. st. měkčí
 měkkýš, -e m.
 měknout, příč. měkl
 měkoučký, mn. -čcí
 měšťka i měštka ž., mn. 2. měštěk i měštek
 mimoděk přísl.
 mravný (např. člověk)
nnadjížďka ž., mn. 2. -děk
 najížďka ž., mn. 2. -děk
 nalézt (někam), 1. j. nalezu; rozk. nalez; příč. nalezl; podst. jm. nalezení
 naměkko i na měkko (např. být)
 naměklý
 navěky i na věky (navždy)
 nazapřenou i na zapřenou (být někde)
 někdejší
 někdo zájm.
 někdy, někde, někudy atd.
 několik
 několikačlenný
 několikadenní
 několikaramenný
 několikastranný
 několikastrunný
 několikátý
 několikrát
 několiksetkrát
 několiktisíckrát
 některý zájm.
 nesčetněkrát
 nesčíslněkrát
 nevděk, -u m.
 novověký
oobjížďka ž., mn. 2. -děk
 obměkčit
 odněkud přísl.
 odvěký
 ochromit (někoho, něco)
 opočlověk, -a m.
ppěkný
 pelyněk, -ňku m.
 pláňka ž., mn. 2. -něk (planý strom)
 plaňka ž., mn. 2. -něk (tyčka v plotě)
 podražit, podst. jm. podražení (poněkud zdražit)
 poněkud přísl.
 postraněk, -ňku m.
 posunek, -nku i posuněk, -ňku m.
 pračlověk, -a m.
 pravěk, -u m.
 pravěký
 předjížďka ž., mn. 2. -děk
 předvěký
 prodejný (např. člověk)
 proděkan, -a m.
 projížďka ž., mn. 2. -děk
 pyknik [-ny-], -a m. (o člověku)
rrobinzon, -a m. (člověk žijící o samotě); vl. jm. Robinson [-zo-]
 rozjížďka ž., mn. 2. -děk
 rozměklý
 rozměknout, příč. rozměkl
 rozštěkat (se)
 roztěkat se
 rozvážný (např. člověk)
sšalamoun i šalomoun, -a m. (moudrý člověk); Šalamoun (biblická postava)
 sáňky, sáněk ž. pomn.
 sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
 smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
 soudný (např. člověk)
 staletý (několik set let starý)
 starověk, -u m.
Naposledy hledáno:

ěk, zachvátit, laxe, ůhv, normně, occ, spím, alý, archimedův, aqu

Najít ve Slovníku rýmů Ěk
Najít rýmy na slovo Ěk
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.