Pravidla českého pravopisu

eebonit [-ny-], -u m.
 Podobné:
aaméboidní
 anebo, aneb spojka
bbalící (kdo nebo co balí)
 barvící (kdo nebo co barví)
 basový (k bas nebo basa)
 bednící (kdo nebo co bední)
 bělící (kdo nebo co bělí)
 bílící (kdo nebo co bílí)
 brázdící (kdo nebo co brázdí)
 brousící (kdo nebo co brousí)
 brzdící (kdo nebo co brzdí)
 budící (kdo nebo co budí)
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
cchladící (kdo nebo co chladí)
 cídící (kdo nebo co cídí)
 čistící (kdo nebo co čistí)
ddělící (kdo nebo co dělí)
 dojící (kdo nebo co dojí)
 dráždící (kdo nebo co dráždí)
gGöteborg [ge- i jé-], -u m.; göteborský
hhasící (kdo nebo co hasí)
 hloubící (kdo nebo co hloubí)
 hod, -u m.; Hod boží nebo Boží hod
 hojící (kdo nebo co hojí)
 holící (kdo nebo co holí)
 honící (kdo nebo co honí)
kkalící (kdo nebo co kalí)
 klížící (kdo nebo co klíží)
 krášlící (kdo nebo co krášlí)
 kreslící (kdo nebo co kreslí)
 křísící (kdo nebo co křísí)
 kropící (kdo nebo co kropí)
 kroutící (kdo nebo co kroutí)
 kryjící (kdo nebo co kryje)
lladící (kdo nebo co ladí)
 lepící (kdo nebo co lepí)
 leštící (kdo nebo co leští)
 loužící (kdo nebo co louží)
mměnící (kdo nebo co mění)
 měřící (kdo nebo co měří)
 mísící (kdo nebo co mísí)
 mlátící (kdo nebo co mlátí)
 Morava, -y ž.; moravský; Markrabství moravské (viz § 88); Moravské pole; Moravská brána, Moravský kras; Moravská Třebová
 Moravská Třebová, M-é T-é ž.; moravskotřebovský
 mořící (kdo nebo co moří)
 mrazící (kdo nebo co mrazí)
 mučící (kdo nebo co mučí)
nneboli spojka
 neboť spojka
 nebožák, -a m.; nebožačka ž.
 nebozez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 nebožka ž.
 nebožtík, -a m.
 notebook [noutbuk], -u m.
 notebook [noutbuk], -u m.
ppánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
 pařící (kdo nebo co paří)
 pečící (kdo nebo co peče)
 pěstící (kdo nebo co pěstí)
 plnící (kdo nebo co plní)
 po pořádku i popořádku (postupně za sebou)
 pojící (kdo nebo co pojí)
 pošklebovat se
 přebor, -u m.
 přebornický
 přeborník, -a m.; přebornice ž.
rřadící (kdo nebo co řadí)
 razící (kdo nebo co razí)
 řídící (kdo nebo co řídí)
ss sebou; vzít něco s sebou apod.
 šampion [-on i -ón], -a m. (přeborník)
 sběhlý (dolů nebo dohromady); jiné je zběhlý (zkušený; který dezertoval)
 sdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
 se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
 sedrat, 1. j. sederu, 2. j. sedereš, ..., 3. mn. sederou; rozk. seder; příč. sedral, sedrán; podst. jm. sedrání (např. peří nebo něco z něčeho); jiné je zedrat (roztrhat, rozdrásat)
 šijící (kdo nebo co šije)
 skateboard [skejtbór- i skejtbor-], -u m.
 skateboarding [skejtbórdy- i skejtbordy-], -u m.
 skateboarding [skejtbórdy- i skejtbordy-], -u m.
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 škrobící (kdo nebo co škrobí)
 škrtící (kdo nebo co škrtí)
 slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
 slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
 smažící (kdo nebo co smaží)
 smrtící (kdo nebo co usmrcuje)
 solící (kdo nebo co solí)
 spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat)
 spotřebovat
 stahat (dolů nebo dohromady); jiné je ztahat (unavit)
 stáhnout, příč. stáhl, stažen (dolů nebo dohromady)
 stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
 stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby)
 stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
 stínící (kdo nebo co stíní)
 století s., mn. 1. století nebo staletí atd.
 strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
 sušící (kdo nebo co suší)
 svatovítský; Svatovítský dóm nebo Svatovítský chrám (v Praze) (viz § 67)
ttavící (kdo nebo co se taví)
Naposledy hledáno:

ébo, tium, lotyď, sjednat, dětmi, moloch, tbu, aliance, filiá, kern

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.