Pravidla českého pravopisu

bbýček, -čka m.
 býk, -a m.; býčí; Býk (souhvězdí zvěrokruhu)
 býkovec, -vce m.
 býlí stř.
 býložravec, -vce m.
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
 bývalý
 bývat
 Podobné:
bbezzubý
 blbý
 bohulibý
cčernobýl, -u m.
 chabý
 chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
ddobýt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobuď; příč. dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí
 dobývat, podst. jm. dobývání
ffit (být fit)
hHrubý Jeseník, H-ého J-u i J-a m.
 hrubý, 2. st. hrubší i hrubější
kkrátkodobý
 křivozobý
llibý
nnabíledni přísl. (být jasné, samozřejmé)
 nabýt, 1. j. nabudu i nabydu; rozk. nabuď; příč. nabyl, nabyt; podst. jm. nabytí
 nabývat, podst. jm. nabývání
 nabývatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 naměkko i na měkko (např. být)
 nasuchu i na suchu (být)
 nazapřenou i na zapřenou (být někde)
 nebýt, přít. nejsem, nejsi, není atd.; bud. nebudu; rozk. nebuď; příč. nebyl; podst. jm. nebytí
 nelibý
 není viz nebýt
oobývací
 obývat, podst. jm. obývání
 obyvatelný i obývatelný
 odbýt, 1. j. odbudu i odbydu; rozk. odbuď; příč. odbyl, odbyt; podst. jm. odbytí
 odbývat, podst. jm. odbývání
pploskolebý
 pobýt, 1. j. pobudu i pobydu; rozk. pobuď; příč. pobyl; podst. jm. pobytí
 pobývat, podst. jm. pobývání
 pozbýt, 1. j. pozbudu i pozbydu; rozk. pozbuď; příč. pozbyl, pozbyt
 přebývat
 přibýt, 1. j. přibudu i přibydu; rozk. přibuď; příč. přibyl; podst. jm. přibytí
 přibývat, podst. jm. přibývání
 psí (k pes); být vepsí i ve psí
ssamolibý
 škodolibý
 slabý, 2. st. slabší
 slynout (být proslulý)
 soudobý
ttrojdobý i třídobý
 trubýš, -e m.
 ty zájm., 2. tebe (tebe se to netýká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v dopisech bývá Ty, Tebe, Tobě, Ti atd.
uu předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení
 ubýt, 3. j. ubude i ubyde; rozk. ubuď; příč. ubyl; podst. jm. ubytí
 ubývat, podst. jm. ubývání
vváš zájm. m., 7. vaším; vaše ž., 2., 3., 6., 7. vaší, 4. vaši; vaše stř., 7. vaším; mn. m. živ. vaši, m. neživ., ž. i stř. vaše; 2., 6. vašich, 3. vašim, 7. vašimi; v dopisech bývá Váš, Vaše atd.; Vaše Magnificence, Excelence apod.
 vepsí i ve psí (být)
 vhod přísl.; být, přijít vhod apod.
 vy zájm., 2., 4., 6. vás, 3. vám, 7. vámi; v dopisech bývá Vy, Vás, Vám atd. (viz § 98)
 vybýt, 1. j. vybudu i vybydu; rozk. vybuď; příč. vybyl, vybyt; podst. jm. vybytí
 vydobýt, 1. j. vydobudu i vydobydu; rozk. vydobuď; příč. vydobyl, vydobyt
zzabývat se, podst. jm. zabývání
 zadobře (být s někým)
 zajedno (být)
 Zbýšov, -a m.; zbýšovský
 zbýt, 1. j. zbudu i zbydu; rozk. zbuď; příč. zbyl; podst. jm. zbytí (zůstat)
 zbývat, podst. jm. zbývání
 zlatobýl, -u m.
 znárodnět, 3. mn. znárodnějí i znárodní; příč. znárodněl (nabýt národního rázu, zlidovět)
Naposledy hledáno:

bý, asertiv, blahos, hondurask, joli, míšenina, deto, špe, óžo, vlašs

Najít ve Slovníku rýmů BÝ
Najít rýmy na slovo BÝ
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.