jetí: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: jetí ~ jetích ~ jetím ~ jetími

	Podobné:
d	dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
	dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
j	jet, 1. j. jedu, bud. pojedu; rozk. jeď; příč. jel, jet; podst. jm. jetí
	jmout, 1. j. jmu; rozk. jmi, jměte; příč. jal, jat; podst. jm. jetí
o	obejmout, 1. j. obejmu; příč. objal i obejmul, objat; podst. jm. obejmutí i objetí
	objet, 1. j. objedu; rozk. objeď; příč. objel, objet; podst. jm. objetí
	objetí i obejmutí s. (k obejmout)
	odjet, 1. j. odjedu; rozk. odjeď; příč. od(e)jel; podst. jm. odjetí
	ojet, 1. j. ojedu; příč. ojel, ojet; podst. jm. ojetí
p	podejmout se, 1. j. podejmu se; příč. podjal se, podjat; podst. jm. podjetí
	pojetí s.
	pojmout, 1. j. pojmu; příč. pojal, pojat; podst. jm. pojetí
	popojet, 1. j. popojedu; rozk. popojeď; příč. popojel, popojeto; podst. jm. popojetí
	předejet i předjet, rozk. před(e)jeď; podst. jm. před(e)jetí
	předjet i předejet, rozk. před(e)jeď; podst. jm. před(e)jetí
	přejet, 1. j. přejedu; rozk. přejeď; příč. přejel, přejet; podst. jm. přejetí
	přejmout, 1. j. přejmu; příč. přejal, přejat; podst. jm. přejetí
	přijet, 1. j. přijedu; rozk. přijeď, přijeďte; příč. přijel; podst. jm. přijetí
	přijmout, 1. j. přijmu; příč. přijal, přijat; podst. jm. přijetí
r	rozjet, 1. j. rozjedu; rozk. rozjeď; příč. rozjel, rozjet; podst. jm. rozjetí
s	sjet (se), 1. j. sjedu (se); rozk. sjeď (se); příč. sjel (se), sjet; podst. jm. sjetí
u	ujet, 1. j. ujedu; rozk. ujeď; příč. ujel; podst. jm. ujetí
v	vjet, 1. j. vjedu; rozk. vjeď; příč. vjel; podst. jm. vjetí
	vyjet, 1. j. vyjedu; rozk. vyjeď; příč. vyjel, vyjet; podst. jm. vyjetí
z	zajet, 1. j. zajedu; rozk. zajeď; příč. zajel, zajet; podst. jm. zajetí
	zajmout, 1. j. zajmu; příč. zajal, zajat; podst. jm. zajetí
	zaujmout, 1. j. zaujmu; příč. zaujal, zaujat; podst. jm. zaujetí