obe: pravidla českého pravopisu

o	oba m., obě ž. a s., 2., 6. obou, 3., 7. oběma

o	obec, obce ž.
	obecní (např. dům); Obecní dům (v Praze); Obecní úřad v (Černošicích)
	obecný (např. zájem)
	oběd, -a m.
	obědvat, 1. j. obědvám
	oběh, -u m.
	oběhat
	obehnat, 1. j. obeženu; rozk. obežeň; příč. obehnal, obehnán
	oběhnout, příč. oběhl
	oběhový (např. fond)
	obehrát, 1. j. obehraji i obehraju, 3. mn. obehrají i obehrajou; rozk. obehraj i obehrej; příč. obehrál, obehrán; podst. jm. obehrání
	obejít, 1. j. obejdu; rozk. obejdi, obejděte; příč. obešel, obešla; podst. jm. obejití
	obejmout, 1. j. obejmu; příč. objal i obejmul, objat; podst. jm. obejmutí i objetí
	obelhat, 1. j. obelžu, 3. mn. obelžou; rozk. obelži; podst. jm. obelhání
	obelisk, -u m.
	obelstít, příč. obelstěn
	obemknout, příč. obemkl, obemknut
	obemykat i obmykat
	obepnout, 1. j. obepnu; rozk. obepni, obepněte; příč. obepnul i obepjal, obepnut i obepjat; podst. jm. obepnutí (např. rukama) i obepětí (např. myšlenkami)
	obesílat i obsílat, podst. jm. obesílání i obsílání
	oběsit, rozk. oběs; příč. oběšen
	obeslat, 1. j. obešlu, 3. mn. obešlou; rozk. obešli; podst. jm. obeslání
	obestřít, 1. j. obestřu, 3. mn. obestřou; rozk. obestři; příč. obestřel, obestřen
	oběť, -ti ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tem i -tím, 6. -tech i -tích, 7. -ťmi
	obětavý
	obětiště, -iště s., mn. 2. -išť
	obětní
	obezdít, 1. j. obezdím, 3. mn. obezdí; rozk. obezdi; příč. obezdil, obezděn
	obezdívka ž.
	obezita ž.
	oběživo s.
	obeznámit, rozk. obeznam, obeznamme; příč. obeznámen
	obézní
	oběžnice ž.
	oběžník, -u m.
	oběžný
	obezřelý
	obezřetný

	Podobné:
c	cena ž.; Nobelova cena; Cena Egona Hostovského; Velká cena Prahy (v odbíjené apod.)
d	ďobat, 1. j. ďobu i ďobám; rozk. ďobej
	doběhnout, příč. doběhl, doběhnut; podst. jm. doběhnutí
	dobrat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; příč. dobral, dobrán; podst. jm. dobrání
	drobek, -bku m.
	drobet, -btu m.
	dům, domu m.; dům U Minuty, dům U Tří lilií; Národní dům na Smíchově, Lidový dům; Obecní dům (v Praze); Dům umělců (např. v Praze); Bílý dům (ve Washingtonu)
	dvojnásobek, -bku m.
f	Flaubert [flobér], -berta [-béra i -bérta] m.
	flobertka ž.
g	gobelín i goblén, -u m.
	gobelínový i goblénový
	Grenoble [-bl], -lu m.; grenobelský
j	jedenapůlnásobek, -bku m.
k	klinika [-ny-] ž.; Klinika rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
	Kóbe neskl. s.; kóbský
l	Libeň, 2.p Libně ž., libeňský; část Prahy, Vysoká Libeň, obec v okrese Mělník
	lichoběžník, -u i -a m.
	lobelin [-li- i -lí-], -u m.
	lobelka ž.
	lobovat (sport. hrát, zahrát míč lobem)
	lobovat (sport. hrát, zahrát míč lobem)
m	mimoběžky, -žek ž. mn.
n	náhrobek, -bku m.
	napodobenina ž.
	násobek, -bku m.
	násobenec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
	Nioba, -by i Niobe [-é], -by i neskl. ž.
	nobelium [-be- i -bé-], -lia s.
o	objetí i obejmutí s. (k obejmout)
	obmykat i obemykat
	obrat, 1. j. oberu, 2. j. obereš, ..., 3. mn. oberou; rozk. ober; příč. obral, obrán; podst. jm. obrání
	obrobek, -bku m.
	obsílat i obesílat, podst. jm. obsílání i obesílání
	oznobenina ž.
p	pěnobeton, -u m.
	plynobeton, -u m.
	poběhlík, -a m.; poběhlice ž.
	pobělohorský
	pohrobek, -bka m.; král Ladislav Pohrobek
	ponovu i po novu (novým způsobem)
	poobědvat, 1. j. poobědvám
	pórobeton, -u m.
	postaru i po staru (starým způsobem)
	předvečerem i před večerem (v předvečerní době)
	proběhnout, příč. proběhl
	probrat, 1. j. proberu, 2. j. probereš, ..., 3. mn. proberou; rozk. prober; příč. probral, probrán
r	Rabí s. (hrad, obec); rabský
	rada ž.; Rada bezpečnosti OSN; Bezpečnostní rada státu; Rada města Zlína, Obecní rada v (Horní Bříze)
	Robert, -a m.; Roberta, -y ž.
	rovnoběžka ž.
	rovnoběžník, -u i -a m.
	rovnoběžnostěn, -u m.
	rovnoběžný
	Rožmberk, -a i -u m. (obec, hrad, rybník); rožmberský, mn. -rští
	rozzlobit (se), příč. rozzloben
	různoběžník, -u i -a m.
	různoběžný
	rychloběžný
s	sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
	se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
	sezobat, 1. j. sezobu i sezobám; rozk. sezobej
	sklobeton, -u m.
	škvárobeton, -u m.
	sobec, -bce m.
	sobecký
	sobectví s.
	Soběslav, -a m.; Soběslava, -y ž.
	Soběslav, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -í; soběslavský
	Soběslav, -i i -ě ž.; soběslavský
	soběstačný
	světoběžník, -a m.; světoběžnice ž.
t	ty zájm., 2. tebe (tebe se to netýká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v dopisech bývá Ty, Tebe, Tobě, Ti atd.
u	Úpravy, doplňky příkladů obecných jmen a vlastních názvů u stávajících heslových slov
v	volnoběžka ž.
	volnoběžný
	vpodvečer i v podvečer (v předvečerní době)
	všeobecný
	Vtelno, -a s., vtelenský; Mělnické Vtelno, obec v okrese Mělník
	výrobek, -bku m.
z	žárobeton, -u m.
	zásobit, podst. jm. zásobení
	zastupitelstvo s.; Zastupitelstvo města Zlína; Obecní zastupitelstvo v (Mnichovicích)
	zběhat (např. celé město, křížem krážem proběhat)
	zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
	železobeton, -u m.
	zevšeobecnit
	zlítat (křížem krážem proběhat)
	zmetek, -tku m. (vadný výrobek)
	zobat, 1. j. zobu i zobám; rozk. zobej
	zobec, -bce m.
	zobecnět, 3. mn. zobecnějí i zobecní; příč. zobecněl (stát se obecným)
	zobecnit, 3. mn. zobecní; příč. zobecnil (něco)